29.+30.11.2014
První dva dny Maxíka jsou shrnuty v základních informacích.


1.12.2014
Maxík je u nás třetí den. Končí doba hájení a začíná přísný výcvik 😈 Poslouchat se musí! Maxík dostal vytřepáno za to, že opakovaně útočil na kytku, i když mu bylo důrazně řečeno, že kytka je fuj. Šel za trest do tepla do předsíně. Rychle pochopil, co znamená fuj. V obýváku je vlastně všechno fuj a může tu být jen pod neustálým dozorem a za odměnu. Má tu svojí ohrádku s pelíškem, ve které ale dlouho nevydrží a ani spát v ní nechce. Raději se rozplácne na podlahu u okna. Za dobrou odměnu vydrží Maxík chvilku i v ohrádce, kde je pod lepší kontrolou. V ohrádce může všechno, má tam hračky a kdykoliv do ní vleze, dostane pochvalu a pamlsek.


2.12.2014
Čtvrtý den je Maxík již zcela zvyklý na nový domov. Svůj denní příděl spořádá beze zbytku v podstatě ihned, kdy mu je patřičná dávka odsypána. Venku se už nebojí jít na procházku trochu dál od domu než jen vyčůrat na nejbližší trávník. Začíná si dovolovat na menší pejsky, ale větších se stále velmi bojí. Je to velký průzkumník a všechno ho zajímá. Bohužel ne všechno je k jídlu a i venku je spousta věcí "fuj". Je to paličák (což prý jsou všichni Hovíci) a zatím se mu moc nedá poroučet, kudy a kam se půjde. Ale na to si moc zvykat nebude, že by velel procházkám. Doma mu už otrnulo úplně a je problém ho ukočírovat. I když je velmi roztomilý a chytrý, tak se mu bude muset trochu přitvrdit, aby nezvlčel a nestal se nezvladatelným. Z malého peciválka se nám klube rebel.


3.+4.12.2014
Maxík se otrkává, už si s cizíma pejskama chce hrát a i na ně doráží (pokud nejsou o moc větší - za chvilku bude ale vždycky největší on 😉), zvyká si na delší procházky, ale snáší dobře i velmi krátké čůrací procházky. Maxík musel zvládnout být poprvé doma sám delší dobu (2,5h). Sice jsme ho našli doma kňučícího, ale přežil to. Za odměnu dostal Mráčka (Lidl obdoba Clever myšky nebo Pribináčka či Lipánka), zatím nedošáhne až na dno kelímku. Umí se hezky vztekat a taky to bylo na jeho věcech vidět. Jinak je ale poklad a bez problémů vydržel s čůráním až na vycházku. Je to až neuvěřitelné, že ještě neměl nehodu. Maxíkovo nejoblíbenější hračkou hned po "krmítku" je pískající slepička (video - brzy budou videa na youtube). Maxíkovi nevadí žádný hluk, zůstává vždy klidný (pokud je klidný a zrovna nejančí).
PS: nechval dne před večerem - Maxík zlobil, tak šel za trest do předsíně a za 20 minut tam stihnul udělat (asi na truc, z uražené ješitnosti, jako pomstu... kdo ví) neskutečně velkou a smradlavou loužičku a hezky jí rozťapat po celé předsíni včetně pelíšku. A přitom to mohl být první pejsek v historii, který neměl nikdy žádnou nehodu. Škoda. 😢


5.12.2014
Max se začíná ve svém okolí cítit jistěji. Kde to u zná, tak tam to proběhne. Na nových místech si rád vše důkladně očichá a rozhlíží se. Moc rád pozoruje. Pokud není moc velký mumraj, tak pozoruje každého člověka v dohledu, dokud na něj vidí. Také proběhlo vážení po týdnu u nás. Za týden Maxík přibral 0,6 Kg, takže jeho váha je nyní 10,3 Kg.


6.+7.12.2014
O víkendu jsem byli na návštěvě. Pro Maxíka to znamenalo útrapy 2h v autě tam a druý den 2h v autě zpět. Cestu autem Max snášel celkem dobře a většinu cesty prospal. Měli jsme i čůrací přestávku, kde se Maxík hezky vyčůral. Bohužel asi 20 minut před cílem začal být Maxíček hodně neklidný a ve snaze ho sklidnit jsem ho chtěl dát zpod nohou na klín a to způsobilo (tlak na bříško při zvedání), že se nám Maxík poblinkal. Bylo nám ho moc líto. Cestu zpět opět prospal a zvládnul jí již bravůrně. Na návštěvě měl Max k dispozici zahrádku, kde mohl dovádět s dvěma pudlíky. Rychle se v novém prostředí rozkoual a vzhledem k tomu, že měl s sebou svojí ohrádku s pelíškem, tak vždy měl kam jít, ikdyž úplně nejraději se zašprajcoval do nějaké skuliny, třeba za gauč. V noci jsme ohrádku dali do ložnice a spal s námi. Skoro jsme o něm nevěděli. Opravdu moc hodný pejsek 😇. Samozřejmě ne zas tak hodný, je to Hovík 😈. Neustále, i přes poměrně drsnou domluvu, kradl smetáček od lopatky. Asi ho to nějak hypnotizovalo a neodolal (u jiných věcí nikdy nebylo nutné použít takového důrazu a tady jsme prostě neuspěli), takže dostal pořádně po čuni a protože je to hovík, tak natruc udělal v kuchyni (kam měl zakázáno chodit a věděl o tom) loužičku na běhoun.


8.12.2014
Dnes Max pomáhal na stavbě. Bylo to poprvé, takže potřeboval hodně pozornosti a moc se toho nestihlo, ikdyž pilně pomáhal. Pelíšek měl v garáži, ale tam si schrupnul asi tak jen hodinku. Dováděl s psy z okolí (pod dozorem, jinak by to nemuselo dopadnout dobře - zatím stále jen pro něj) a pomáhal rozhrabávat písek. Maxíkovi jsme zvládli natáhnout plot, tak ještě utěsnit skuliny, odstranit ze zahrady nebezpečné věci a může se válet volně v bahně (trávník zatím nemáme). Cestu tam i zpět autem zvládnul dobře. Po cestě tam jsme Maxíkovi ještě vyzvedli kolagen a byl se ukázat kolegům v práci, ale to na něj bylo moc lidí a moc nového, takže to se mu nelíbilo a razantně si řekl, že chce okamžitě pryč. Večer byl Max ještě nakoupit v Lidlu, takže je stahaný jak kšandy a spokojeně chrouní už 3 hodiny. Budeme muset jít čůrat, aby nebyla nehoda. Dneska ho prvně zkoušíme nechat spát v předsíni za zábranou (prozatím spinkal vždy pod dozorem v obýváku - bez dozoru to nejde, je tu moc zajímavých lákadel, která jsou "fuj" a čekají jen na to, až se nebudeme dívat). Snad to vydrží celou noc. Je to celkem vyčerpávající, spát a zároveň hlídat a být ve střehu. Úplně stačí to noční vstávání na čůrání.


9.12.2014
😓 Max dělal v noci v předsíni takový rambajz a povyk, že jsem se musel obětovat a jít ho hlídat do obýváku. Neuhlídal. Ráno jsem zjistil, že zlikvidoval jeden velký výhon kytky. Schválně kdo z Vás ví, které všechny domácí kytky jsou nebo nejsou jedovaté? Já ne. A i proto je velmi důležité, že všechny kytky doma jsou fuj. Navíc opět neudržel soustředění na čůrání a pustil menší loužičku cestou k výtahu. V půl třetí se pak snažil někam (kamkoliv) zahrabat kostičku z bůvolí kůže. Jediné, co se mu povedlo, byl samozřejmě pořádný rambajz a rozvrtané věci, kterých má zákaz se dotýkat. Kostička se zabavila - na noc. Teď ráno jí už zas spokojeně žvejká. Na baráček jsme dorazili poměrně pozdě. Byla hrozná zima, -3°C. Dodělali jsme polot - nanosili ztracené bednění, uvázali spodek plotu k zátěžím a utěsnili každou škvírku. Maxík už má na výběh celou zahradu. Už jen odstranit vše nebezpečné, jako jsou prkna s hřebíky.
Večer jsme byli s Maxíkem u veterináře. Dostal další injekci a ani nehlesnul. Moc se mu tam nelíbilo, ale byl statečný a dostal pochvalu, jak je hezký. Jen má trochu lupíky (lupy) kvůli suché kůži, takže mu budeme přidávat do granulek trochu rybího (lososového, ale používá se i pupálkový) oleje.


10.+11.12.2014
Ve středu Maxík opět pomáhal na stavbě. Je tam na sousední louce mnohem lepší venčení, moc se mu tam líbí. Ne tak moc už vevnitř v domě, kde je omezený 2m vodítkem. Bohužel uvázaný být musí. Asi proto, že spal jen hodinku a normálně by za tu dobu spal tak 3-4 hodiny, tak byl strašně protivný a při odjezdu v autě zlobil. Vylézal od spolujezdce, sápal se na sedačku, kousal do řadící páky a ruční brzdy a byl celý takový roztěkaný, takže než jsme vyjeli, musel dostat na prdel a hned usnul. Taky jsme zkusili procházku na zahradě navolno. Bohužel na zahradě u rozestavěného domku je příliš mnoho nástrah, které Maxík ignoruje, takže prozatím úplnou volnost mít nebude, ale v jednom koutě by mohl být cca na 10m dlouhém úvazu, tak snad se mu to bude líbit.
Ve čtvrtek jel páníček na trhání osmiček, takže Maxík musel vydržet cca 2h sám. To nakonec nebyl problém a snáší to už celkem dobře. Problém byl to, že těsně před odchodem bylo v plánu venčení (předchozí bylo cca před 1,5h, takže nedavno) a Maxík se rozhodl, že bude mít první regulerní nehodu. Když už jsem se oblékal, že vyrazíme, pak se hned vrátíme, jen vemu věci a vyrazím sám, tak prostě Maxík v prostřed pelechu spustil vodopád. Ikdyž to není úplně správné, tak mi bouchly saze a Maxík letěl do kouta - několikrát, protože se snažil megalouži rozťapat po předsíni. Trochu se mu to stejně povedlo. A já musel narychlo vytřít, stáhnout z pelechu povlak, namočit ho, jít tedy vyvenčit Maxe, jak bylo v plánu a pak celý uhnaný a vyřízený vyrazit k zubaři, kde to nakonec nešlo úplně tak, jak mělo, takže tenhle den není zrovna výhra. Teď (16:50) Max spí, schodil židli s oblečením, tak byl vykázaný do předsíně a moc dobře věděl proč, takže ani už neprotestoval. Uvidíme, jestli bude zbytek večera pokračovat ve stejném duchu nebo jestli se už trochu zklidní.
Epilog: Max se pochcal.


12.12.2014
Včerejšek se Maxovi moc nepovedl. Dvakrát se doma počůral a dělal docela neplechu a to dostal i novou hračku - pískací míček. Ten ale bude dostávat, až nebudeme doma, protože si s ním vydržíhrát opravdu dlouho a míček píská při stlačení i při následném samovolném napouštění a to je fakt hukot. Někam se nám ztratila pískací slepička, pokud nebude zapadlá někde v autě, tak je s ní ámen 😢 Noc ale zvládl dobře a za odměnu dostal novou hračku - lano. Přesto prozatím jedna z nejoblíbenějších hraček zůstává kostička. Je to prostě skoro jídlo a na to Maxík slyší.
Maxík se začíná chovat jak navedenej. Asi tak hodinu a půl po posledním venčení (přesd noc vydrží bez problému 3h) a teprve půl hodiny po jídle se rozhodl udělat další loužičku - a opět do pelechu. Takže se zase rozebíral, vyndavaly molitany a výplně, pral se povlak a teď se suší. Je tosice lepší než na plovoučku, zpod který bychom čůránky jen těžko dostávali, ale i tak nechápu, že si nevybral jiné místo (např. k tomu určenou psí plínku-předložku u dveří), když za čůrání do pelechu včera dostal takovej sekec mazec. Maxík teď chrápe, ale půjdu ho vzbudit, protože už to je hodina a půl od posledního čůrání a raději ho vyvenčím, než abycho ho pak stresoval a znovu pral pelech a vytíral. A to jsem doufal, že bude platit kynologická poučka, že pes vydrží nečůrat tolik hodin, kolik mu je měsíců + 1h, což by v Maxíkově případě mělo být 3,5h. To se daří splnit jen v druhé půlce noci, když jdeme ve 3h čůrat a pak dostane jen symbolicky trošku vody, zbytek prospí, tak do 6h to vydrží. Přes den tedy nestačí venčení ani každé dvě hodiny. Zkoušíme Maxíka učit na zvoneček, aby si zazvonil, když bude nejhůř, ale zatím to nechápe. Dělá malé pokroky ve zvonění, ale s čůráním si to asi zatím neumí spojit, přestože zvoníme před každým odchodem. Doma během nákupu teď 2,5h vydržel v pořádku.


13.12.2014
Dnes měl Maxík takový normální den. Zase udělal jednu loužičku a vypadá to, jako by to bylo naschvál. Rozhodně to nemůže být z toho, že bychom mu dopřávali málo vycházek. Pro ukázku přikládám výpis toho, jak ho venčíme: (včerejší den)
00:00 - čůral
03:05 - čůral
06:00 - čůral
07:10 - čůral a kakal
10:10 - čůral
12:00 - čůral a kakal
13:40 - NEHODA - prochcal pelech
13:50 - čůral a kakal (Tento čas byl v plánu i bez vynucení předchozí nehodou. O to víc mě to nas***štvalo)
14:40 - čůral
16:15 - čůral a kakal
18:00 - dvakrát čůral
19:00 - čůral a kakal
21:10 - čůral
22:30 - čůral a dvakrát kakal
00:05 - čůral
Záznamy si vedeme na nástěnce u dveří. Je to potřeba, abychom odhalili případnou naší chybu.
Takhle se mu tedy věnujeme. Je to fakt záhul a vzhledem k tomu že několik prvních dní to zvládal bez loužiček, tak nás o to víc mrzí, že během posledních tří dní měl čtyři nehody. Zmetek. Co by za to jiní psi dali. Jen na venčení s ním denně strávíme přes 4 hodiny a pak samozřejmě mu věnujeme spoustu času doma. Je to vysilující a když se nám pak pomstí loužičkou, tak je na zabití.
Dnes jsme také Maxíka vážili. A přibral neuvěřitelných 1,4 kg za týden. Současná Maxíkovo váha tedy je 11,7 kg. Při dávce 300g granulí denně přírůstek 200g denně je neuvěřitelná efektivita. Ani nevím, jak je to možné, protože hovínek z něj vypadne celkem dost a vypadá to, že u Maxíka neplatí zákon zachování hmotnosti. Asi to je tím, jak spásá před barákem veškerý trávník. Je to fakt otesánek.


14.+15.12.2014
Maxík v pohodě zvládá až 3,5h nečůrat přes noc a i 2,5h přes den, když ho necháme o samotě. Nicméně asi nezvládá různá rozrušení, jako je např. krmení, hraní si nebo tréning. Nevíme přesně, protože nedělá nehody během těchto aktivit, ale vypadá to, že v návaznosti na ně cca za 10-20 minut. Jinak to je mazel a poklad. Vysloužil si ale vytvoření nové sekce - nehody 😷


16.12.2014
Dnes byl Maxíček poklad. Vůbec nezlobil, pomáhal na baráku venku stavět základy pro kotec - pěkně tam hlídal a dohlížel na mě. Akorát to ještě není úplně jeho prostředí, takže se tam nedokázal jen tak natáhnout a schrupnout si, takže po celém dni byl trochu rozmrzelý. Venku za barákem trávu nemáme, jen oraniště, takže Maxík byl jedna velká koule bahna, ale stačilo tři čtvrtě hodinky trpělivého vyčesávání a Maxík byl jak nový. To nebyl problém, protože jakmile jsme přišli domu, tak se Maxík svalil u dveří a usnul a ochotně si nechal všechno líbit. Problém bude akorát s odstraněním kuliček zatvrdlého bahna z tlapek mezi prsty. To budeme muset asi vystříhat. Teď nás čeká druhý pokus na focení, včera se nám to moc nevedlo.


17.12.2014
Dnešní focení ze stativu nakonec na stoprvní pokus dopadlo. Resp. cca dvě fotky jsou použitelné. Takže dneska mě čeká vytváření nějakého toho vánočního přáníčka, abychom to stihli rozeslat. Byli jsme opět na stavbě, kde si Maxíček už zvyká a už tam i spinká. Ale přecejen doma je doma, takže teď po večeři zalehnul a chrouní. Bohužel ho budu muset za chvilku vzbudit na venčení. Tak už nechrouní a snaží se prohrabat skrz pelíšek v ohrádce. Vypadá to vtipně, jak hrabe do polštáře. Nebýt té nehody v poledne u výtahu, tak by to byl opět super bezvadný den. Doufám, že to byla dnes jedniná nehoda. Ještě je čas všechno pokazit, tak doufám, že to nezakřiknu.


18.+19.12.2014
Maxík měl v podstatě dva obyčejné dny. Na stavbě si už zvykl, takže si tam dokáže i chvilku sám hrát a trochu se prospat, ikdyž ne úplně, jak by bylo třeba, takže doma je trochu otravný, jak je ospalý, ale když usne, tak alespoň o to víc spí. Také neměl žádnou nehodu, což je super. Ale začal zkoušet opakovaně to, co již měl jednou zakázáno. Problém je, pokud se zrovna nedíváme. Např. zkouší znovu ochutnávat kytky, okusovat židle a nebo lést tam, kam nemá - do koupelny a na WC. Je to kulišák - donese si plyšáka nebo kostičku, sedne si přesně na hranici mezi předsíní a koupelnou a hraje si. Hraje, hraje a hraje a teď mu jakoby náhodou hračka upadne a zakutálí se do koupelny. Maxík se natáhne, ale nedošáhne a jakoby omylem hračku ještě víc popostrčí dovnitř. To už na ní ale ani nedošáhne, takže kouká, jestli se díváme a opatrně vkročí dovnitř - jen dva prstíčky strčíme a hned zase půjdeme. Popadne hračku, ale už s ní nejde ven, ale sedne si a kouká. Kouká, jestli mu to projde nebo ne.
Poslední tři venčení (večer a přes noc) Maxík docela hodně zlobil. Nechtěl vůbec ven a nefungovalo ani lákání na granulky. Přitom venku pak byl úplný vodopád a horko těžko by to vydržel ještě o chvilku dýl. Venku pak zas nechtěl dovnitř. V podstatě nechtěl nic a jednalo se o tupý vzdor. Musel být hodně přístě pokárán a už jsem měl strach, že to nezabere. Naštěstí ráno po snídani šel ven docela ochotně. Teď zas pojedeme na barák, tak snad se už těší a nebude blbnout.


20.12.2014
Všem přejeme hezké svátky.


21.12.2014
Noční venčení se trochu zlepšilo. O půlnoci se Maxík nechal táhnout jen k výtahu a zbytek venčení proběhl na jedničku. Také kvůli protestování u nočního venčení a naznačování Maxíkem jeho zbytečnosti jsme prodloužili noční interval venčení na 4 hodiny. Ve 4 hodiny se nechal vytáhnout jen na chodbu před dveře a pak už pokračoval po svých. Asi pochopil, že to je rychlejší a lepší (s odměnou), než když ho musí někdo tahat, kňučí se u toho, trvá to dlouho a nakonec to je bez odměny. Jinak během dne se už ustálil a je to zlatíčko. Akorát když je hodně unavený (např. po návratu z baráku, kde musel celý den pilně hlídat a např. prozkoumat důkladně nový kotec), tak je hrozně roztěkaný a až nesmyslně plný energie a chová se tak trošku, jako by se zbláznil. Začne skákat neuvěřitelně vysoko, dělat kotrmelce, válet sudy, metat přemety, točit se, nakakovat a ňafat (naštěstí bez kousnutí - to ví, že nesmí a že by dostal) a je to neklamná známka toho, že za pět minut bude spát jak poleno nejmíň hodinu až dvě. Také začneme pomalu redukovat počet venčení. I během dovolené je velmi náročné jít 14x za den ven. Takže pomalinku, polehounku... aby nebyla nehoda. Už to Maxík zvládnul docela dlouho, tak ať nemá vroubek.


22.12.2014
Maxík se celý den choval vzorně. Ale byl nějak tak celkově unavený, takže se vždy před usnutím choval tak trochu šíleně. Jinak ale celkem dodržoval etiketu. Nakonec se ale jeho únava projevila, když nešel 2h vzbudit a nakonec, když už jsme byli nachystaní na čůrání, tak jsme ve dveřích potkali paničku, která přicházela z práce a skončilo to nehodou před výtahem, u výtahu, ve výtahu a u výstupu z výtahu. Maxík nezadržitelně začal uchcávat a byl k nezadržení. Odnesla to panička, která se statečně ujalaúklidu, zatímco Maxík venku udělal ještě jednu hóóódně solidní loužičku, pak vyhodil pár bobíků a nakonec to završil další loužičkou, aby dostal odměnu. Teď zase spí. Za cvhvilku ho čeká večeře, ale asi ho před tím napřed opět vyvenčíme, protože ikdyž to je jen hodina od posledního venčení, tak netřeba pokoušet štěstí a dvě nehody za den by bylo moc. Panička dostává za dnešek medaili a Maxík černý puntík.
PS: přecejen něco nového. Luxovalo se a Maxíkovi se dneska vysavač nějak nelíbil. Přitom předtím mu vysávání nikdy nevadilo. Dneska si ale Maxík na vysavač hezky zaštěkal. Štěká přibližně týden 😁


23.+24.12.2014
Jsou Vánoce. Takže moc času není, tak jen stručně. Maxík byl včera na návštěvě, kde úspěšně přestál útoky čtyř malých dětí v rozpětí 2-8 let. Je to hrdina. Byl hodně v klidu, ikdyž pak už na něm byla znát únava a vyčerpání. Také cestu autem zvládl výborně. Nicméně roste rychle a už moc dlouho nebude moct jezdit ve předu u spolujezdce na podlaze, obzvlášť pokud se má vejít ještě pod nohy spolucestujícímu, takže brzy přesídlí na zadní sedadlo. Máme pro něj krásný psí potah na zadní sedačky. Maxíkovi také dorazila krásná psí známka. Další dárečky dostane ale až pod stromečkem (např. odčervovací tabletky 😊).
V noci jsme prodloužili venčící interval na 4 hodiny a zatím v pohodě. Maxík už ani neprotestuje a ochotně chodí i po probuzení. V noci občas zkoušíme chodit i bez vodítka, ale je to stále o strach. Maxík ještě neposlouchá na sto procent a pokud by se rozhodl vzít čáru, těžko by se přivolával. Proto jen v noci, kdy nejezdí žádná auta a venku nejsou žádné rušící vlivy, které by ho odlákali. Dnes si Maxík běhal navolno i na louce a když šel okolo jiný pejsek navolno, tak Maxík prostě nereagoval na povely a hrál si s pejskem. Asi až ve vzdálenosti 30m ho napadlo, že by se mohl rozhlédnout a vrátit k páníčkovi. Naštěstí se vrátil sám bez nahánění, tak dostal odměnu. Přidáváme pomalu další cviky a povley. Až bude hotová patřičná sekce v menu, tak tam budou povely popsány i s tím, jak je Maxík zvládá atd.


25.+26.12.2014
Maxík se pilně socializuje. Za poslední čtyři dny si odbyl čtyři návštěvy a všechny zvládal s přehledem a velmi úspěšně. Naučil se spinkat i v úplně novém prostředí a je mazlivý ke všem novým lidem. Vždy čůral výhradně venku při venčení a neměl ani jednu nehodu. Choval se vzorně. Je to ukázkový pejsek. Také si užíval dárečky, které dostal nejen od páníčků, takže se trochu přecpával oproti běžným přídělům. Ale jen trošičku.
Povedlo se nám v noci zaspat, takže si Maxík připsal dva rekordy - 5 hodin mezi venčeníma bez nehody a zároveň nejrychlejší venčení. Tak plynulé, rychlé a správně poslušné venčení jsme snad ještě neměli. Všechno bez přemlouvání, bez tahání, odboček atd. Těžko to popsat, ale průměrné venčení jen na čůrání trvá kolem 20-25 minut (budíček např. v 04:00 a dřív jak v 04:25 v posteli nejsem a dost často se až moc zbytečně kvůli tomu proberu) a tady jsem byl v pelechu za pět minut zpátky.
V menu přibyla nová sekce "Používané a trénované povely".


27.12.2014
Max byl dnes opět na návštěvě v podhůří za Káčou a Endíkem. Bohužel na něj pudlíci neměli moc náladu a když si s nimi Maxík chtěl hrát, tak na něj zuřivě vyjížděli. Jako by si ho už vůbec nepamatovali. Asi roste moc rychle. Během dnešního vážení za necelý týden přibral 1,6 kg. to je opravdu hodně z 2 kg granulí. Maxík zvyšuje efektivitu vstřebávání. Takže si maxík musel vystačit s tím, že tam během tří hodin napadlo 10 cm česrstvého sněhu. V závějích si to Maxík opravdu užíval a válel se hlava nehlava, válel sudy, dělal kotrmelce a rozplácával se došíroka. To je mnohem lepší než přetopenej panelák.


28.-31.12.2014
Max se konečně dočkal sněhu i v Praze, resp. za Prahou a další den i v Praze. Je to jeho nejoblíbenější živel. Kdykoliv vyjdeme ven, tak se v něm musí celý vyválet. Bez vyjímky, vždy. Venku ve sněhu Maxík krade ptáčkům nakrájená jablka a hrozně rád si s nima hraje. Maxíkovi také už začínají růst zoubky. Dětské-mléčné se mu rozestupují přesně, jak mají a Maxík musí pořád něco žužlat a chroupat. Bohužel neměl po ruce nic lepšího než komodu, takže ožvejkal rohy u dvou šuplíků. Dostal vynadáno a patřičnou náhradu - polínko, kus kulaté tlusté větve, hranolek a plaňku. Také lepší žvejkací hračky z tvrdé gumy. Tak už je spokojený a nedělá neplechu. Snažíme se Maxíka krotit u přídělu granulí. Sice se ho už trošku daří kočírovat, ale jakmile granulky zacinkají o misku a jsou v jeho dohledu, tak je to objekt, ze kterého nespustí oči a jeho vnímání je úplně přerušeno a asi nejvycvičenější příkaz "sedni" poslechne jen s vypětím všech sil. Sedět ale nezůstane zatím déle než pár vteřin a jakmile se miska dotkne země, tak vystartuje a nic a nikdo ho nezadrží. Náš cíl je takováhle poslušnost - youtube.
Maxíka taky trochu cepujeme ve výdrži, takže jsme srazil venčení na 10 za den a dneska dokonce jen 8. Maxík to zvládá zatím bez nehody a rekord má 5,5 hodiny. Musíme také cvičit výdrž doma. S tím Max nemá problém a v klidu nás nechá odjet nakoupit, aniž by vyváděl a nebo něco demoloval. Čeká hezky potichu, než přijedeme, aby nás mohl opět radostně přivítat. I přes noc vydrží zcela bez problému Maxík 8-10 hodin sám v předsíni (s vyjímkou rychlého vyvenčení) a nekňučí, neštěká, nevyje a tak vůbec je v klidu, ikdyž by moc rád byl s námi a jen moc nerad se nechává večer zavírat "za mříže".
Procvičujeme povely a příkazy, Maxík už bez problémů zvládá "lehni" a celkem dobře už i podávání packy ("dej pac" pro pravou a "dej ťap" pro levou, občas je splete, ale rychle se zlepšuje). S dostatkem granulí k nalákání už zvládá i slalom mezi rozkročenýma nohama. Je to šikulínek. Venku na louce Maxík běhá navolno a moc dobře ví, že si musí hlídat vzdálenost a nikdy neodběhne dál než na 10-15 metrů. Venku hodně procvičujeme "ke mě - k noze" a pokud není nic, co by ho rušilo, tak funguje zcela spolehlivě. Pomalu je čas aktualizovat známky u příkazů a doplnit nové - tak až bude trocha času, vlítnu na to. Také intenzita Maxíkovo tvrdohlavosti trochu polevuje, ikdyž když chce, tak dokáže být pěkný paličák. Nicméně zkrocení jde už mnohem snáze. Maxík občas protestuje, že se mu ještě nechce domu ze sněhu, což je pochopitelné, ale musí se naučit, že procházky nemůže řídit on. Také stále opatrně zkouší pomalinku polehounku nakračovat do ložnice a do koupelny a čeká, jestli a kdy a po kolika centimetrech bude vyhozen. Prostě zkouší, kde jsou hranice a když je najde, tak je zkouší opatrně posouvat.


1.1.2015
Starý rok je pryč. Sníh je pryč. Maxíkovi jsou přesně tři měsíce a tak dostal zvýšený příděl granulí (o 33%) a snížený příděl venčení (z původních 13 a pak 10 jsme to dnes stáhli na 7.)
Silvestra a Nový rok Maxík přečkal bez úhony. Petardy ho doma nijak nerušily, ikdyž venku jsme raději byli jen krátce na čůrání. Co Maxíka ale rozrušovalo, byla příprava Silvestrovského pohoštění. Pořád slídil po bytě a nasával vůně a hledal, odkud to jde. Čmuchal do vzduchu, čmuchal u země a slídil a slídil. Ráno nám Maxík připravil budíček, když povalil kýbl na plasty a vehementně ho kutálel po předsíni. Jinak to byl takový normální den. Trénujeme a procvičujeme povely, byli jsme na delší procházce na louce a hodně jsme toho prospinkali.


2.1.2015
Běžný nudný den. Procvičujeme povely a spíme. Aktualizovaný popis povelů pro povely "tlapky", "vodítko", "slalom", "ke mě" a "lehni". Maxík si musí zvykat na rutinu a hlavně na to, že bude celé dny sám a bude muset vydržet 9h osamotě (ikdyž ze začátku ho budu jezdit přes oběd venčit, alespoň pár dní), pak s ním budeme jen pár hodin a půjde se spát a zase bude sám. Teď je s náma v podstatě nonstop a máme ho neustále za zadkem. Od příštího týdne nás bude mít jen na víkendy a v týdnu jen po málu, jako vzácného koření. Je to ale pejsek vyrovnaný a určitě to zvládne dobře. Pro start jsme toho pro něj víc udělat nemohli.


3.1.2015
Je víkend. Je víkend, takže je čas vážení. Dneska jsme se jeli opět socializovat na návštěvu a trochu se to protáhlo, takže Maxík byl bez oběda a místo toho měl dvě večeře. Ještě před druhou večeří jsme navážili 15,1 kg, takže přírůstek necelé kilo (a minulý týden jsme vážili v neděli, takže to je vlastně jen 6 dní). Nicméně Maxík roste (tloustne) hezky dál. Za chvilku bude největší na celém světě a všechny sní.
Právě protože jsme pro Maxíka neměli s sebou oběd, tak nejspíš proto se nám ho nepodařilo zcela ohlídat a na návštěvě si nabídnul z konferenčního stolku ruličku pršutu a plátek hermelínu. Za obojí dostal řádně vynadáno a po čumáku, ale hlad je prostě hlad.
Na návštěvě si Maxík chtěl stále hrát s kamarádem Lexou. Lexa je ale už odrostlejší pejsek a na hraní s jinými pejsky ho už moc neužije. Lexa statečně snášel Maxíkovo dorážení a to až do té míry, že Maxík zběsile štěkal, na Lexíka naskakoval a ňafal. Lexík Maxe jen ignoroval a občas na něj zavrčel nebo štěknul. Po pár hodinách Maxíka sice i ňafnul, ale po krátkém zakňučení Max pokračova s otravováním až do úplného vyčerpání. Po krátkém šlofíku ještě chvilku Lexu provokoval a pak už byl klid.


4.-11.1.2015, 15. týden (4. měsíc)
Skončily nám svátky, dovolené a dny volna. I proto není možné přidávat informace po jednotlivých dnech. Ale hlavně by některé dny nebylo o čem psát.
Nastoupili jsme do pracovního procesu a chca nechca, Maxík musel zůstat doma sám. Pořídili jsme mu nové hračky na zabavení - např. krmítko ve tvaru srdíčka, ze kterého musí dolovat granulky, abychom ho zabavili alespoň na chvíli, když je sám. Ne úplně se to podařilo, ale o tom později. Maxíkovi se krmicí hračky moc líbí a než si na ně zvykne, tak si klidně i učůrne radostí, když je dostane naplněné. Tak to bylo s válečkem na granulky a i se srdíčkem. To si čůrnul naštěstí na stavbě, takže to za nehodu nepovažujeme, Bylo to pár kapek z radosti.
První den, co byl Maxík doma sám, zvládnul skvěle. Jediný jeho prohřešek byl, že uzavíratelný kýbl na plasty, který celý měsíc byl bez povšimnutí v předsíni, se z nudy stal objektem jeho zájmu. Rozcupoval plasty po celé předsíni a při příchodu mě vítal s obalem od šunky v puse a vítězoslavným radostným pohledem, jako by chtěl pochválit za to, co úžasného a voňavého našel, přestože to bylo tak skvěle schované.
Další den byl v pohodě. Při venčení si Maxík rozřízl pacičku, ale neplakal, takže ani pořádně nevíme kde. Chvilku krvácel a dělal krvavé ťápoty, ale rychle se to zatáhlo a za pár minut bylo zas dobře. Také procvičujeme a vybrušujeme povely. Maxík už umí "sední" i z lehu, což není pro psy úplně samozřejmé. Většinou, pokud "lehni" zvládnou, tak to berou jako jednocestnou nadstavbu povelu "sedni" a zpět už to je pro ně o něco složitější. Ono i samotné "lehni" přímo například ze stoje je složité, pokud se nejde přes sed.
Všechny povely procvičujeme jen na hlasový povel, jen na gesta potichu a i kombinovaně. A to i včetně nového slalomu a sedu z lehu. Maxík to zvládá přímo skvěle. Až bude trochu času, tak bychom to mohli přidat do videjníku, který zatím také neexistuje (kvůli nedostatku času). Maxík už skvěle poslouchá na "zůstaň" při krmení a k misce nepřistoupí, dokud mu to nedovolíme. Stejně tak poslouchá i na granulky rozmístěné po podlaze, kde si vezme jen tu hromádku, kterou mu ukážeme a dovolíme. Trénovali jsme i nebraní granulek ze stolu, což se také povedlo nacvičit poměrně rychle, stačilo dvakrát vynadat a Maxík už na ně raději nekouká, aby ho nelákaly a od stolu raději jde dál, když na něm jsou testovací provokativní granulky naskládané přímo na hraně stolu.
Třetí den Max už nezvládl tak dobře jako předchozí dva. Už aby byl víkend. Asi kvůli přemíře nudy se dal do okousávání zdi. Dostal vynadáno a slíbil, že už to neudělá. Naivně jsme zeď hned opravili a z uchované barvy hned i přetřeli a výsledek byl stoprocentní - nikdo by si ničeho nevšiml, ale Max se rozhodl zkoušet naší trpělivost a dnes okousal zeď kolem obou stran dveří. Ani nebylo nutné mu vysvětlovat, že to je špatné. Věděl to až moc dobře, když jsem se ho snažil přivolat a ukazoval jsem na tu spoušť. Ani na granulku se nenechal nalákat a zbaběle se stahoval do kouta. Výprask by podruhé tedy neměl smysl, ale Maxíka jsem k jeho výtvoru stejně dotáhnul a několikrát zdůraznil, že to je FUJ a že nesmí. Bylo mu to víc než jasné, tak doufám, že ho to už přejde. Až ho to přejde, uděláme opravu číslo dva. V noci po první delmolici také zkusil opakovaně útok na komodu, tak za to už dostal bez milosti vynadáno hodně hodně (ale ne moc, když je to opravdu hodně, maxík učůrává a ono to je otravné, v půl třetí těsně po venčení utírat čůránky a pro jistotu pak běžet hned znova venčit, ikdyž není s čím a člověk ráno vstává do prácě... takže jen decentní vynadání).
Za odměnu za demolici jel Maxík na veterinu. Nebojte, ne na uspávací injekci, pouze očkování. Vyfasovali jsme i zásobu odčervovacích tabletek a Maxík byl pochválený za skvělý stav a vzhled. Akorát má stále trochu suchou kůži i přes užívání lososového oleje. Naváženo měl 15,8 kg, takže při víkendovém vážení předpokládáme, že to bude 16+.
Pátek, sobotu a neděli doplním v neděli večer nebo postupně.... do budoucnosti nevidím, tak prosím o strpení.
Páteční den zvládnul Maxík celkem dobře. Nejspíš nepřibyly ani žádné nové kousance a škrábance na zdi. Panička koupila postřik pro psy proti okousávání. Dle návodu jsme měli Maxíka nechat přípravek ochutnat/olíznout přímo na okusovaném povrchu. Maxíkovi ale údajně hořký přípravek chutná :-( zvláštní. I nastříkaný na hadru mu vůbec nevadil a vesele se s hadrem přetahoval a žužlal nastříkané místo. Tak uvidíme, jestli postřik bude fungovat.
V noci z pátka na sobotu se nám Maxíček poblinkal :-( Nevíme, co kde špatného sežral, ale vzhledem k jeho rozežranosti to mohlo být cokoliv kdekoliv. Do rána to ale bobíšek po sobě uklidil, takže zůstali jen fleky na plyšovém srdíčku a koberečku, co má na žvejkání. Ty už jsou teď vyprané. Pokud by to bylo z toho přípravku, tak by to muselo být mnohem dřív a ne až po dvanácti hodinách a dvou jídlech. Leda by v noci olízal úplně všechny povrchy, které jsme nastříkali. Bylo nám ho moc líto, ale na chuti ani náladě mu to neubralo, takže to není nemocí.
Také jsme Maxíka opět vážili, protože je víkend a Maxulínek má 16,3 kg, což je přes kilo za týden. Je to o malinko méně než jindy, ale ne o moc míň. Stále to je hodně rychlý nárůst.
Maxíčka jsme na konci týdne také poprvé koupali. Sice by se Hovawarti koupat moc často neměli (maximálně tak jednou za rok), ale Maxík už trochu začínal smrdět 😷. Dost často si při čůrání načůrá na packy a párkrát při trestání si čůrnul sám na sebe, resp. pod sebe a okamžitě se do toho svalil a vyválel se v tom. Takže už to nešlo jinak. Maxík se divil, že může do koupelny a poté se dožadoval vstupu do koupelny docela vehementně pokaždé, kdy jsme tam šli my. Taky co by ne, když už tam jednou byl. Nicméně samotné koupání se Maxíkovi moc nelíbilo. Sice neřádil jak neřízená střela a nezdemoloval celou koupelnu, jak je u zvířat běžné, ale nějaké ty snahy utéct před sprchou z vany tam byly. Jakmile jsme ale začli Maxíka sprchovat, tak sice vystrašený, ale celou dobu velmi spořádaně a statečně držel a ani se nehnul. Na osušení byly dva ručníky málo. Je to zvíře hodně chlupatý. Ve výsledku byl ale Maxík spokojený - nebo se tak alespoň tvářil. Rozhodně nepřišel zkrátka a za ukázkové chování dostal odměny.
Kromě pamlsků dostal Maxík i novou hračku - náhrdelník/medaili. Ale moc rád ho nenosí, maximálně tak na focení 😵. Pamlsky jsou lepší a nebo když už hračky, tak takové, na které došáhne. Ale chvilku ho to zabavilo, když se snažil na provázky došáhnout a to se mu i povedlo. Druhý den (v neděli), když už byl Maxík pořádně proschlý, tak jsme mohli začít s vyčesáváním. Maxíka češeme i několikrát týdně. Hlavně proto, že mu to nevadí, tak aby si neodvykl a i dost líná. Spousta psů s tím má problém a nenechá se. Maxík je v tomhle směru ukázkový pes. Většinu věcí, co ostatní psy nemají rádi, tak Maxík snáší velmi dobře a poslušně strpí a přetrpí i pro něj nepříjemné procedury (koupání, česání, čištění očí a uší, utírání všeho možného, prohlídku zubů apod.). Akorát asi nepůjde odnaučit to jeho hrozné slintání, které zanechává výrazné stopy na veškerém oblečení. Hold na mazlení a práci se psem je potřeba mít pracovní oblečení. Pokud se dnes už nic neuděje, tak se budeme těšit opět za týden (příspěvek nového týdne bud možná dávat průběžně, podle času, ale neslibuju. O víkendu ale určitě 😇 ).


12.-18.1.2015, 16. týden (4. měsíc)
Začátek týdne Maxík zahájil souvislým spánkem přes noc. Alespoň si to myslíme, rozhodně my jsem souvisle spali po dlouhé době oba dva. Sice jen 6 hodin, ale pro začátek dobré. Maxík to zvládal, zdá se, že bez problémů. Venčíme o půlnoci a pak v šest ráno. Přes týden máme na venčení výpomoc, takže venčíme v 6 ráno, o polední pauze okolo 12.h, výpomoc po škole kolem 15.h a pak po práci mezi 17-18h. No a pak samořejmě večer, jak to vyjde a pak před spaním. Takže jsme na 6-7 venčení za den. Po nehodě (viz níže) a den poté jsme raději venčili i přes noc, ale vzhledem k tomu, že to s nehodou nemělo nic společné, tak zas přejdeme na noční klid. Snad budeme mile překvapeni.
Maxík pokračoval v okousávání zdi, ikdyž míra kousání se zmenšovala. Těžko říct, jestli mu zhořkl postřik nebo při opakovaném vynadání pochopil. O víkendu zeď opravíme, prozatím bez nátěru, abychom lépe mohli pozorovat případné nové kousance.
Maxík začíná trénovat nové povely: přines, pusť, ukaž, k noze (oddělení alternativy od "ke mě"), plaz se a *výdrž být v klidu a udržet na čumáku pamlsek*. Maxík je opravdu šikovný a postupně určitě zvládne všechno perfektně. Samozřejmě procvičujeme již známé povely a pomalu se vše začíná vybrušovat na výbornou.
Maxík měl nehodu. Maxík se tvářil, jako že vůbec nechce jít čůrat - to je stejné, jako posledně a jako vždy. Maxík se počůral z přílišného rozdovádění a rozjančení. Byla u nás návštěva a všichni jsme si s ním hráli, přetahovali se, házeli si, dostával pamlsky a vesele poskakoval a dováděl. Hold neudržel pozornost na to (pro nás) důležité. Ani nebylo nutné mu zdůrazňovat, že udělal něco špatně. Okamžitě se začal schovávat pod stůl a na místo činu jsme ho dostávali jen obtížně. Šli jsme hned ven venčit, ale Maxík se rozhodl druhou nálož pustit už ve výtahu a třetí za výtahem a navíc ve výtahu se v tom brilantně vyválel, protože se snažil v uzavřeném prostoru utýct před zlobícím se páníčkem, což se nejlépe udělá tak, že si lehne na záda a vymete celou louži. Venku se takto prochcaný Maxík ještě šikovně vyválel v drcené kůře, takže po návratu měl druhé koupání ani ne po týdnu. Tuhle noc jsme mu dali raději trochu oddech a vstali jsme na venčení, aby náhodou neměl moc krušných chvilek po sobě.
Pro jistotu jsme šli vyvenčit Maxíka přes noc i ze středy na čtvrek. Tak nějak to vyšlo, že to bylo skoro i lepší.
Ve čtvrtek v poledne mě Maxík vítal s takovým nadšením, až se z toho počůral. Takže mi pěkně zlepšil náladu a hezky jsem se zapotil při úklidu a zvládání rozjařeného Maxíka během polední pauzy, když už i tak mám dost málo času. To by nebylo ale to nejhorší. Nejvíc mi vadí, že Max okousává zdi, přestože jsou nastříkány speciálním přípravkem. Je mu to úplně jedno. Ráno jsem nastříkal a v poledne bylo okousáno. Je to prevít.
Je pátek. Konečně. Zas bude chvilka na Maxíka, resp. i když nebude, tak bdue s náma a to je asi tisíckrát lepší, než když je sám. Přes poledne jsem se snažil nevítat se moc intenzivně a hned jsme běželi venčit, přesto pár kapek ve výtahu MAxík utrousil, ale jako nehodu mu to nebudu počítat. Nebyla to louže a nebylo to jako že se jde vyčůrat - prostě se zas moc rozradostnil.
Nicméně večer v 21h to už bylo něco jiného. Šli jsme na pravidelné venčení. Dokonce o hodinu dříve, než je Max normálně zvyklý (teď chodíváme cca po 4 hodinách, 6x za den). A to hlavně proto, že Max opravdu hodně pil, vyloženě chlemtal, a měli jsme obavy, aby se nepočůral. Počůral.
Konečně víkedn. Jsme stahaní, Maxík je k neunavení. Opět jsme se vrátili k trochu opomíjenému zvonečku na vycházky a Max si řekl hned po hodině o další vycházku. Tak mu to samozřejmě nemůžeme rozmouvat, pokud to má fungovat. Je to hrozně únavné, vstávat na venčení a pak už ráno nemoct ani dospat a být vytažen a probuzen proti své vůli o několik hodin dříve, než bychom vstávali normálně. Protože je víkend, tak si odbudeme vážení: 17,9 kg. Víc než kilo a půl za týden. Ikdyž granulí papá s pamlskama okolo tří kil, tak to je fakt mazec. Už to není podíl jako u štěňátka a bobíky se úměrně zvětšují, přesto polovina snězeného zůstane v Maxíkovi. Vzhledem k tomu, že jeho chuť k jídlu je neutuchající, tak kdyby mohl jíst tolik, kolik chce, tak by už byl Maxipes.
Opravili jsme okousané rohy, zatím bez zabroušení a barvy, aby byly vydět případné nové kousance. Až kousance přestanou, tak zeď opravíme finálně. Zatím by to nemělo cenu.
Neděle s Maxíkem proběhla v klidu. V noci byl obzvlášť poslušný a i přes den se choval rozumně. Akorát se nám na stvbě poblinkal, vyzvracel třísky z polínka, co tam okousával, kus hadru, co sežral minulý týden a nějaké hnusy. A pak samozřejmě spoustu nerozkousaných granulek. Ikdyž je nám jasné, jak ty granulky hltá, tak přecejen taková porce absolutně netknutých granulek člověka zarazí. Při večerním venčení se opět málem pozvracel, když se mu kus kůry vzpířil v krku. Asi třikát tu kůru vyzvrátil do pusy a po přežvejkání se jí marně pokoušel spolknout, než se nám jí podařilo z jeho tlamy vydolovat. Budeme muse zpřísnit v tom, co venku žere, protože jinak by to nemuselo dopadnout dobře.


19.-25.1.2015, 17. týden (4. měsíc)
Maxík najel na režim venčení 6-7x denně v pracovní dny a 8x denně o víkendu. Dá se to zvládat a přes noc bez problémů vydrží 6-7 hodin. Maxík taky začal kakat téměř na každém venčení. Je to přibližně při 80% vycházek. Dřív to bylo tak 2-3x denně. Je to přebujelé štěňátko a občas ho venku (někdy i doma) chytají záchvaty raplosti, kdy začne lítat jak neřízená střela a my nechápeme. Většinou pak jde brzy spát. Venku s ním ale musíme začít běžet nebo lépe ho pustit na louce, aby se vydováděl. Nejlepší je, když tam je s nějakým stejně nalazeným pejskem. To je pak pro něj super.
Budeme muset odebrat polínka a nahradit je za syrové větve a špalíky. Maxík začal z polínek vyštípávat dlouhé třísky a občas se jimi dusí. Jeho dvoje blinkání nejspíš měly na svědomí právě spolikané třísky. Z procházky si Maxík donesl vrbový prut, ale za dva dny ho zlikvidoval, takže budeme muset opět vyrazit někam hlouběji do přírody pro syrové dřevo.
Maxík si tento týden (prozatím) připsal dvě nové nehody.V úterý večer mě Maxík radostně a intenzivně vítal po příchodu domu. Přestože byl čůrat před hodinou a byl doma s paničkou, tak ho to tak rozjařilo, že si čůrnul hned mezi dveřma. Popadnul jsem ho a šel venčit, ale on to už neudržel a opět to pusitil před výtahem. Nakonec teda zbytek vypustil venku. Napočítal jsem 14 vteřin čůrání, což byl rekord oproti předchozímu maximu 12s. Je to nepochopitelné, byl čůrat před hodinou, pak udělá loužičku doma, velkou louži před výtahem a přesto v sobě toho měl tolik, aby ještě udělal rekord. Musel si nechávat zásoby z minulého venčení. Asi mu přestaneme dávat doměny za čůrání venku a přejdeme jen na pochvali. Maxík totiž přibližně poslední 3-4 dny začal čůrat jak na začátku venčení, tak na konci a vždy očekává odměnu a asi si prostě zvykl nechávat čůrací zásoby napozději, aby čůral víckrát a vždy očekává odměnu. Už to není o naučení nečůrat doma (což nikdy nedělal a problém s tím nebyl) ale o naučení nezadržovat to napozději. Pak z toho jsou nehody, kdy je Maxíkovi víc než jasné, že to bylo špatně.
Zvykám si, že se s Maxem po příchodu nesmím vítat, protože se z toho stává pravidlo, že vítání rovná se čůrání. Je to v poho, pokud Maxovo nadšení neopětuji a jdeme hned venčit. Bohužel ve středu jsme na chodbě potkali pána na odečty tepla a ten se s Maxem přivítal za mě. Maxík mu počůral boty a zechcal celou chodbu a nezapomněl se do čůránku položit. No prostě super. Takže jsem chlápkovi utíral boty, pak venčit, Max čůral jen málo a nekakal, pak domu, vytírat chodbu, Maxe utřít, dát mu napít a jít znova na dlouho procházku, aby to rozchodil, vyčůral se pořádně a vykakal... zmetek... hodina a půl v čudu.
Při mém večerním příchodu mě Maxík opět přivítal počůráním, přestože byl před hodinou venčený. Jsem bezradný. Nevím, co je špatně a proč se tento zlozvyk u Maxíka objevil. Snad měl jen špatný den. Nikoho jiného čůráním nevítá.
Ve čtvrtek jsme s paničou dorazili najednou a Maxík, jinak celý den hodný, nás opět přivítal loužičkou přes celou chodbu, takže jsem šel hned venčit a panička vytírat. Bohužel i v pátek přes poledne, idkyž jsem se snažil být na Maxe co nejvíc odměřený, tak mě přivítal loužičkou na chodbě. Takže po venčení zaplul Maxík do ohrádky, kde mimochodem celou dobu poslušně čekal, a já se vydal s kýblem vytírat chodbu. Je to hodnej pejsek, akorát teda moc nezvládá to nadšení z příchodů. Dokonce i trochu zbrzdil to okousávání zdí, ikdyž ještě ne zcela. Sem tam si občas ňufne sádru, kterou to je opravené.
Odpoledne po práci Maxík loužičkou přivítal i mě a později poprvé i paničku. Detaily viz nehody. Pomalu mám chuť tyhle vítací loužičky nepočítat jako nehody, protože pak Maxík vypadá jak počůránek, přitom je vzorný a pod dohledem vydrží klidně už i 7 hodin a třeba i jen 5 venčení za den.
Maxíkovi rostou zoubky jak o závod a jeho nejoblíbenější hračka jsou teď kalciové kostičky. Dokáže v klidu u TV ležet hodiny a žvejkat je. Asi mu to dělá dobře na dásně. Kostičky jsou trochu od krve, jak se mu klubou zoubky. Panička Maxíkovi kupuje pořád nějaké pamlsky a dobrůtky. Například dneska Maxík dostal sušený zaječí ouška (chudinky zvířátka).
O víkendu nás čeká pravidelné týdenní vážení a měsíční odčervení. Detaily pak napíšu.
V pátek večer jsme s Maxíkem byli na delší procházce a pustili ho proběhnout na louce. Sice byla už tma, ale z přilehlých částí svítilo dost pouličních lamp, abychom ho měli pod dozorem. Maxík dokáže být pěkně střeštěnej a po proběhnutí se nějak nechtěl zklidnit, až musel dostat vyčiněno, že na vodítku pak hrozně tahal. Až bude trojnásobnej, tak by to byl pěkný problém, tak je potřeba krotit už v počátcích.
Panička založila fotoalbum na "rajčeti", takže postupně bude k dispozici mnohem víc fotek (je to hlavně kvůli omezené kapacitě prostoru zde na serveru - 200MB). Ikdyž zde na stránky ty nejzajímavější vztahující se k textu budou přibývat také.
Po venčení jsme Maxíka vážili a jeho váha je po týdnu 18,9 kg s přírůstkem přesně 1,0 kg za týden.
Neděle proběhla v klidu. Až na odčervovací tabletky (pravidelná měsíční dávka) to byla absolutní rutina. Maxík trochu blbnul a dováděl, teď spokojeně v pelíšku pod telkou chroupe kalciovou kostičku a vrbové proutky. Dobrou noc a za týden zase nashle.


26.1-1.2.2015, 18. týden (4. měsíc)
Maxík byl úplně v klídku, v poledne to proběhlo na jedničku, akorát u výtahu utrousil pár kapek, resp. malinkatou loužičku, která se ale dala utřít do papírového kapesníku, takže to za nehodu počítat nebudeme. Navíc na výtah jsme čekali přes dvě minuty, protože zrovna někdo něco nakládal a vykládal. Venku pak Maxík spustil vodopád, takže pochvala. Večer pak už se překonal a sice mu z pindíka ukáply dvě kapky na chodbě, ale vydržel až ven. Také opravená zeď utrpěla méně škod než jindy. Růžek Maxík okousal, tak dostal vynadáno. Nic hrozného, ale buhví, jak bude vypadat zeď večer a jak zas na konci týdne.
V úterý v poledne Maxík už zvládnul ovládnout emoce a ani kapka. Bohužel to nezvládnul jiný pejsek, který načůral ve výtahu a jeho páníček to po něm neutřel a Maxík samozřejmě neumí ve výtahu nic lepšího, než si sednout 😩 a když není kam, tak prostě musí do cizích čůránků. Byli jsme se proběhnout na louce a protože je čerstvě nasněženo, tak to byla pro Maxíka ta pravá zábava. Nejlepší je samozřejmě rozplácnout se břichem na zem a chladit 😵 .
Večer to Maxík ale opět neustál a když jsme přišli s paničkou najednou, tak po chodbě rozprašoval spršku kapiček. Nebyla to loužička a bylo jasné, že se snaží nečůrat. Tím divněji to vypadalo. Jak kdyby projel kropicí vůz. Maxík pak dostal od paničky dobrůtku - "páreček v těstíčku". Taková červená psí tyčinka obalená v tvrdé šlupce, aby to vypadalo jako rohlíček, ale bylo to něco na způsob jako kalciové kosti. Ale asi nějaká divnější receptura. Maxíkovi to moc nejelo a po pár minutách se na to vykašlal. Pak tomu ještě několikrát dal šanci, ale nakonec dobrůtku začal vyhazovat z pelíšku jako odpad. To bylo vpodstatě první jídlo, které Maxík kdy odmítl (ikdyž ne úplně). Chtěli jsme tuto raritu vyfotit, ale asi tak kolem 23. hodiny dostal maxík hlad a pamlsek nejspíš spolknul (bohužel jsme to nevyděli) a v zápětí vyblinkal i s příslušnými sajrajty. Hlavně že se neudusil. Asi to hlod nebyl nejlepší pamlsek. V takovém stavu, v jakém byl po vyvržení, jsme pamlsek už raději nefotili.
Ve středu v poledne to Maxí opět bohužel nezvládnul a při vítání pokropil chodbu. Nutno podotknout, že vítá Maxík. Já se podle všech rad a příruček snažím Maxe ignorovat, abych zmírnil jeho nadšení, ale marně. Večer, když jsme dorazili s paničkou spolu, tak všechno proběhlo bez problémů. Snad se to vítací čůrání naučí zvládat rychle. Za odměnu dostal pamlsek. Sušené kachní maso na kosti. Muc mu to chutnalo. Dokonce tak moc, že z 15cm dlouhého klacíku snědl asi jen 5 cm a zbylý deseticentimetorvý kus spolknul v kuse. Pěkně nás vyděsil a naštval. Nedalo se čekat nic jiného, než že se z toho opět pozvrací. Maxík nás trochu napínal a pozvracel se ráno v 6:30. Klacík se sušeným masem byl zabaven a vyhozen. Konec konců Max o něj ani nějak už nejevil zájem. Není žádný čuňátko, aby papal blitky. Teda ne svoje blitky. Když nějaké najde venku, tak to pro něj je samozřejmě neodolatelná pochoutka. Takže trochu čuňátko je. Ale je náš.
Ve čtvrtek v poledne proběhlo venčení bez nehody (kupodivu, pochvala), ale za to byl okousaný roh zdi u dveří (ten druhý, než který se Maxovi líbil na začátku týdne a který včera nechal na pokoji). Takže jedna pochvala byla vystřídána druhým hubováním. Ale přecejen už to vypadá, že Max chápe, že nesmí okusovat ani trošku a že už ho to brzy přejde. Při vítání večer Maxík opět kropil chodbu, ale jen tak decentně, na oko, aby mi bylo jasné, že má radost. Hned to nadělení po sobě začal kontrolovat a sám se idvil, co to zas udělal. Večer dostal opět na výběr ze dvou pamlsků a opět vybraný pamlsek spolknul v celu a ráno bylo opět zvracení. Prostě přestane dostávat typ pamlsků, které jsou tvrdé, dlouhé, velké a dají se spolknout, protože on nemá prostě rozum a jakmile to okouše do tvaru, kdy to je spolknutelný, tak polyká v celku.
Maxík vybrušuje povely, např. už perfektně zvládá čistící poslounost (v sekci povely příkaz "tlapky") po příchodu, kdy čeká za dveřmi, než dostane dovoleno vstoupit, pak jde okamžitě na místo (už ne do ohrádky, kterou jsme tento víkend zrušili, když už z ní Maxík vyrosl) do pelíšku a tam čeká na otření všeho možného. Nechá si šáhnout do očí, uší, ukáže zoubky a nově i otvírá pusu. A je celý natěšený na odměnu, takže příchody jsou pro Maxíka radostné i přes tyto nepříjemné procedury.
V pátek byla opět vítací nehoda, jinak už si ani moc nepamatuju, co všechno Maxík v pátek dělal. Měli jsme návštěvu - hlídací výpomoc - takže o zábavu měl v pátek a sobotu postaráno. V neděli hlídal Maxík na stavbě, celý den, tak to se mu moc nelíbilo a byl moc rád, když jsme dorazili domu. Byl z toho dost unavený a není to žádná sranda, být celý den uvázaný v obýváku s vyjímkou venčení a krmení. Také jsme Maxíka opět vážili, a Max má 20,6 kg, což je asi největší přírůstek zatím (1,7 kg za týden). Asi dostává moc pamlsků. Takhle rychle by růst neměl. V úterý Maxíka čeká seznamovací lekce na cvičáku, tak se už těšte na další příspěvky za týden.


2.2-8.2.2015, 19. týden (5. měsíc)
V pondělí bylo o Maxíka postaráno, když měl skoro celý den hlídání, přesto paničku odpoledne přivítal čůráním na chodbě. Jinak byl celý den hodný a vzorný. Trochu zas okousnul opravené rohy zdí u vchodových dveří, ale jinak se nic zvláštního nestalo.
Zato v úterý, to bylo něco. Nejprve pochvala Maxíkovi, že se nepočůral při vítání ani v poledne ani odpoledne. Takové malé světýlko naděje pro nás, že by vítací čůrání mohlo stejně rychle přestat, jako se objevio. Večer měl Maxík první seznamovací lekci na cvičáku. Bohužel tam bylo i jedno poměrně velké "štěně" Rhodeskeho ridgebacka, které bylo starší než ostatní (8 měsíců) a opravdu přerostlé (asi 30-35 kg) a poměrně drsně (sice v zápalu hry, ale i tak...) ostatní pejsky likvidovalo. Je to zvláštní plemeno, kdy podle Wiki je normální váha dospělce okolo 35-37 kg, ale uvádějí, že až 55 kg, přičemž paní tohoto psa uváděla, že je z chovné stanice, kde mají ozvlášť velké psy a že bude mít okolo 65 kg ve výsledku. Mazec.
Maxík byl celkem poslušný, ale takové množství pejsků ho samozřejmě nemohlo nechat zcela klidným a chtěl si hrát a dovádět. Dostali jsme několik užitečných rad, jak ještě zdokonalovat výcvik a výchovu - především tahání na vodítku a trochu vypilování přivolávání Maxíka. Máme co trénovat.
Bohužel pro šťěňátka moc lekcí vypsaných není a jsou poměrně rychle obsazené, takže další návštěva bude cca za 14 dní. Do té doby bude Max už procvičený. Bohužel cvičení bylo již po tmě (od 20h), jen za slabého světla reflektorů, takže se fotit nedalo. (Asi by na to stejně ani nebyl čas na první hodině.)
Maxíkovi jsme do příchodové procedury (čištění tlapek, oušek, očí, kakáku, pindíka, ukázání zoubků) přidali nakonec otevření tlamy. Max to pochopil pěkně rychle, ale po svém. Tlamu sice otevře, ale ne normálně, nýbrž zívnutím. Takže jsme vlastně naučili Maxe zívat na povel.
Ve středu Maxík poledne zvládnul úplně nejlíp. Nepočůral se a ani neokousal rohy. Večer při společném příchodu sice taky nečůral, decentně utrousil pár kapiček, zato ale jeden roh zdi byl totálně servaný. Zlobidlo to je. Ale hodnej a poslušnej 😇. Maxíka jsme přihlásili na další dvě cvičení, tak uvidíme, jak mu to půjde.
Ve čtvrtek měl Maxík opět hlídání, ale prý celkem zlobil. I po našem příchodu byl hodně roztěkaný a moc neposlouchal. Navíc nás přivítal vítacím čůráním na chodbě. Dostal od paničky novinama za to, že skákal na gauč a na truc se nám šel vyčůrat do předsíně. Nebo možná z úleku. Nebyla to žádná louže, ale pár kapek taky ne. Podrobnosti viz nehody. Večer se zklidnil a pak už bylo zas dobře.
V pátek ráno jsme našli Maxíka žužlajícího futra u dveří do obýváku, tak hned po ránu dostal po čumáku. Odpoledne byl ale zlatej. Nekousal zdi ani dveře (snad, jsou už pěkně unavený, ale nebyly oslintaný) a při vítání se nepočůral. Při vítání se zkontroloval, jestli se počůral nebo ne, tak dostal pochvalu, že ví, že nesmí a že se kontroluje a dává si na to pozor. Sám byl překvapený, že si nečůrnul. Maxík byl hodný a na louce se mu líbilo, ale nikoho jsme dnes nepotkali. Odpolední příchod Maxík ustál, ale neustál večerní příchod paničky, která přinesla plnou tašku dobrot. I přes čůrací vítání Maxík nakonec nějaké ty pamlsky dostal.
Sobotu si Maxík evidentně užívá. Střídavě se mu pořád někdo věnuje a i nějaké ty pamlsky se našly, takže z Maxíkovo strany spokojenost. Taky se podíval ven víc než v týdnu, takže je opravdu spokojený a vydováděný.
Na opakované podněty čtenářů bylo spuštěno diskuzní fórum. Čekáme na nápady a první příspěvky.
Neděle s Maxíkem probíhala více méně standardně a poklidně. V sobotu jsme zapomněli na vážení, takže dnes to bylo rovných 22,0 kg. Venku nám napadl čerstvý sníh a to se Maxíkovi moc líbí. Takže po delší době se opět mírně zdráhal s návratem domu. O víkendu se Maxíkovi snažíme vynahradit to, že v týdnu tu je vždy takových hodin o samotě, ale i tak nejde mu věnovat pozornost nonstop a Maxík se hold nudí. Je hodný, tak dostal nové hračky - pískací kostičku a přetahovadlo ve tvaru osmičky, takže se na jedné straně pohodlně zakousne a na druhé se páníčkovi dobře drží a přetahuje. Byli jsme s Maxíkem na dlouhé procházce přes pole, louky a .... lesy jsme zatím vynechali. Maxula je u vytržení ze závějí. Skáče do nich a boří se a moc se mu líbí být celý celičký od sněhu. Už minulý týden jsme měli v plánu Maxíka vykoupat, protože smrďánkoval, ale nějak se to časově nestíhalo, takže se dočkal dnes. Opět byl mega mega poslušný a ikdyž na něm bylo vidět, že trpí, nebo alespoň že se mu to hodně nelíbí, tak držel a nechal se důkladně vycachtat. Teď všichni odpočíváme a relaxujeme v obýváku (Maxík pendluje mezi obývákem a předsíní) a za chvilku půjdem spinkat. Nezapomeňte se podívat na nové fotky na "rajčeti". Za týden zase načtenou. Dobrou noc děti.


9.2-15.2.2015, 20. týden (5. měsíc)
V pondělí měl Maxík celkem nudu. Přes poledne se zvládl přivítat bez počůrání, né tak už večer. Opět ohryzal roh zdi u dveří a opět byl pokáraný. Jinak asi nic extra, nuda, nuda, šeď, šeď (pejskové jsou barvoslepí, takže u nich to asi ani jinak nejde).
V úterý byl Maxík vzorový. Až na okousaný druhý roh, než za který dostal včera vynadáno, tak byl vzorný. Klidný, poslušný, nedováděl, na slovo poslouchal, nezlobil. Večer jsme jeli na cvičák, kde se dostatečě vyblbnul s ostatníma pejskama. Měl tam i stejně starou hovawartici, ale hrál si stejně intenzivně se všema pejskama. Krásně poslouchal a procvičili jsme to, co už Maxík zvládá. Ale vždy to jde o něco lépe, takže jsme pochytili nějaké ty rady a připomínky a můžeme procvičovat o to pečlivěji a důsledněji. Taková poslušnost se samozřejmě neobešla bez pamlsků, kterých panička vždy kupuje dostatečnou zásobu, protože má Maxíka moc ráda.
Ve středu Maxíkovi vypadl levý spodní špičák.
Ve čtvrtek Maxíkovi vypadl pravý spodní špičák.
Patrně si je vylámal o kalciovou kostičku, kterou dostal za odměnu, že byl úplně vzorný. Je to po dlouhé době poprvé a vlastně od doby, co začal okusovat zdi, ta mimo víkendy to je poprvé, co za dva dny se zdí ani nedotkl. Těžko říct, co mělo největší vliv na tom ho přesvědčit, jestli výprask, nebo zákaz jídla položeného u okousané zdi, nebo odměny u okousané zdi poté, co nepřibyl kousanec. Případně kombinace všeho. Nechvalme dne před večerem a uvidíme, jak to Maxík vydrží během pátku a hlavně pak po víkendu. On víkend bývá pro Maxíka poměrně dlouhý (nám uteče vždy jako voda) a ledasco z toho, co provedl před týdnem a za co dostal vynadáno, tak může snadno zapomenout.
Ve čtvrtek i v pátek jsme měli už téměř pravidelnou odpolední výpomoc na venčení, takže Maxík si zvyká i na další lidi, které musí poslouchat a není to pes čistě fixovaný na jednu osobu. Nicméně je velmi sociální a ke každému "páníčkovi" si buduje zvláštní a odlišný vztah. Například úplně stejný příkaz, který má dokonale zvládnutý, prování s jinou mírou nadšení/rychosti/odhodlání/přesností. Zkouší, kde u koho má jak nastavené hranice a hlavně si je zkouší posouvat a sleduje, jakou má benevolenci. Je to mazaný bobíšek ahlavně hrozně roztomilý. Začíná být čím dál poslušnější a klidnější a nevynucuje si násilně pozornost a když člověk po náročném dn potřebuje chvilku odpočinku, tak trpělivě čeká a hlídá z pozice svého pelíšku, který si už osvojil jako svoje přirozené stanoviště. Nosí si tam pamlsky i hračky a když neví co, tak se jde natáhnout do jednoho ze svých pelíšků (v obýváku pod oknem či u vchodových dveří v předsíni). Občas stále jako nejlepší místo volí v kuchyni, odkud má přehled jak do předsíně, tak do obýváku a hlavně nejlépe vidí, když procházíme od někud někam a nic mu neunikne. Málem bych zapomněl, že ve středu všechna vítání proběhla bez nehody, ve čtvrtek večer při společném příchodu jsme se jedné menší nehůdky na chodbě dočkali.
Maxíčkovi začlo předevčírem řídnout hovínko a včera dostal regulerní průjem. Dnes ráno to bohužel nevydržel a káknul si v předsíni. Naštěstí jen na dlažbu a nezasáhl žádné hračky, plyšáky, dečky, koberečky apod. Ale byl to fakt hrozný puch. Venku Maxík vystřeloval průjem do půlmetorvé vzdálenosti a pak dokázal stát i 20 minut nahrbený a kapala z něj voda. Musel mít hrozně popálenou prdku, bobíšek. Nakonec z něj dnes dopoledne vypadla 10cm kostička. Hold nebude moct dostávat takovýhle druh pamlsků, když je nekouše. Teda předpokládáme, že to má z toho. Je úplně prázdný a dle pokynů na netu jsme najeli na dietu, takže Maxík při posledním venčení už nekakal a jen čůral. Bylo také pravidelné vážení a Maxík má za týden (resp. za 6 dní, posledně jsme vážili v neděli) přírůstek 0,3kg. Teď jsme na 22,3kg. Však on to dožene příští týden. Panička teď Maxíkovi vaří rejži s kuřecím masíčkem a až se zas vykaká,t ak uvidíme, jak se to zlepšílo nebo zhoršilo a při nejhorším zítra zajedeme na veterinu. Taky mu určitě nijak neprospělo, když včera venku spolykal tunu hlíny. To se musí hlídat a odnaučovat! Pro jistotu jsme zrušili zítřejší cvičák (mylslel jsem původně, že ho máme dnes). Tak snad z toho Maxík nebude moc smutný. Přecejen se tolik těšil...
V neděli nám maxíček vůbec nekakal, takže nevíme, jak na tom vlastně je. Chuť k jídlu rozhodně neztratil, ba naopak - to aby ho člověk pořád brzdil. Věčně se tváří jako nejhladovější pejsek na světě. Tak snad se nám Maxík neucpal nebo nezauzloval. To by byl průšvih. Ale tváří se spokojeně a zdravě a na procházkách má elánu dost a dost.


16.2-22.2.2015, 21. týden (5. měsíc)
V pondělí ráno už Maxík kakal normálně a vypadá to, že je zcela v pořádku a akorát ze sebe musel dostat tu kostičku. Nejspíš to byla jedinná příčina průjmíku. Nesmí polykat velké kusy, které nestráví. Bohužel se u Maxíka začal objevovat další problém a to sice hnisající očíčko. Asi tak poslední tři dny má zvýšenou tvorbu ospalek v jednom oku. Vypadá to jako soplík a dělá se mu toho opravdu hodně. I při čištění 8x denně toho má v koutku oka vždycky dost. Zkusíme to něčím prokapat a očíčko pořádně prohlédnout (ještě jsme nehledali např. něco zabodlého apod.) a snad se to uklidní. úterý - Maxíkovi je už lépe, začíná kakat normálně, ikdyž ještě není úplně srovnaný na sto procent. Prokapáváme očíčka borovu vodou, to už se taky lepší. Měli jsme jít na cvičák, ale cvičitelka ochořela a cvičák byl zrušený. Půjdeme zas za týden.
středa - Maxíkovi padají zoubky, jeden se nám podařilo zachránit. Fotku dodáme. Zadní stoličky má megaohromné. Vypadají jako tři srostlé zuby a jsou fakt majestátní.
čtvrtek - nic zvláštního
pátek - na louce jsme potkali border colii s ohařem, takže se Maxík vyblbnul úplně do utahání.
sobota - udělali jsme si delší procházku do lesa. Maxík začíná číhat na malé děti a myslí si, že to jsou vhodné objekty na hraní. Samozřejmě rodiče dětí pro to nemají pochopení a i my nemůžeme vědět, co Maxíka napadne. Neublížil by, ale může malé dítě celkem snadno povalit na zem a ještě snáž může rostrhnout bundu a to by nám pak vydělal.
neděle - Maxík ráno měl delší procházku, kterou zahájil hromadou jak od koně a zakončil průjmíkem. Tak snad se mu průjmík zas nerozjede. Z venku si přinesl na ochrupování ohromný kus kůry, ale tu jsme mu po hodině zabavili, protože to dělalo hrozný bordel. Taky jsme vážili a Max dohnal to, co minulý týden prosral. Má krásných kulatých 24,0 kg.


23.2-1.3.2015, 22. týden (5. měsíc)
Další týden je tu. Pondělí si vůbec nepamatuju.
V úterý byl Maxík kvůli pracovním povinnostem doma celý den sám a zvládnul to. Vydržel bez nehody a dokonce i bez vítací nehody skoro 11 hodin. Šikulka. Za odměnu šel večer na cvičák a ani pochoutkama jsme nešetřili. Na cvičáku se Maxík špatně soustředí - bere to jako místo zázraků, které je plné pamlsků. Každou volnou chvilku a i tu nevolnou tam věnuje prohledávání a pročmuchávání okolí ve snaze najít ztracené pamlsky ostatních pejsků. Samozřejmě si i dosyta vyhraje s ostatními pejsky a užije si zábavu. Když je dostatečně motivovaný, tak i nějaký ten příkaz poslechne.
Týden utekl jak voda a kvůli pracovnímu vytížení nějak nestíháme dělat poznámky každý den a už vůbec ne doplnit slíbené fotky, tak snad to nějak dotáhneme později. Maxík byl v neděli na cvičáku a tam se mu, jako vždy, moc líbilo. Nejraději tam hledá po zemi postrácené pamlsky. S pejsky se taky dost vyřádí a ikdyž pro Maxe se procvičují jednoduché a zvládnuté povely, tak to je přecejen dobré na to, že se to procvičuje v prostředí, kde má plono silných podnětů a přesto je nucen soustředit se na poslušnost.
Jeden den v týdnu při nočním venčení si Maxík zahrál na hrdinu. Pokud to na nás padne a jdeme spát velmi brzo (což bývá poměrně často), tak si nastavím budík na prostředek noci na 2.-3. hodinu, aby Maxík zbytečně netrpěl a přecejen je lepší vstát na rychlé venčení, než ráno najít loužičku. Přesto tedy musím zaťukat na dřevo, že noční loužičky jsme snad neměli nikdy, nehodu jen jednu průjmovou, a jinak pohoda. Co se bavíme s lidmi na cvičáku, tak raději nechají psa počůrat, než by si v noci přivstali. Maxík už vydrží hodně a 8-10h by vydržel, ale proč ho trápit. Takže zpět k tématu. Jdeme na noční venčení, Maxíka v noci pouštím bez vodítka, protože nikde nikdo není, nejezdí auta a je to jistota, že nezdrhne a nic mu nehrozí. Vyjdeme před barák, Maxík si začůrá, zakaká a když se chystáme domu, tak před domem zastaví tři auta a vyskáče 6 příslušníků MěstaPo. Asi se u nás v domě něco dělo, protože šli ke dveřím a na někho zvonili. Maxík si jednoho policajta vybral, zastavil si ho a začal na něj štěkat. Začal běhat kolem ztuhlého policajta dokola a já běhal za Maxem, takže jsme kolem policajta běhali dva. Bez obojku se pes blbě chytá, obzvlášť, pokud se nechce nechat chytit. Takže jsme dělali pěkné divado pro zbylé Městapáky.
V neděli Maxík oslavil 5. měsíců. Dostal spousty dobrůtek a taky bylo vážení. Má rovných 25,0 kg. Jako bonus dostal odčervovací tabletky.
Už je tu zas konec dalšího týdne, tak snad se nám přes víkend podaří dát dohromady vše co se událo a konečně doplnit nějaké nové fotečky. Pampalá.


2.3-15.3.2015, 23-24. týden (6. měsíc)
Taky někdy máte tolik práce, že ani nestíháte aktualizovat web? Ne? Tak Maxík je bohužel tak vytížený, že to nestíhá. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby na stránky dával novinky každý den a marně. Takže to pak takhle za něj jednou za týden musím udělat sám. Proto se omlouvám za zdržení a prodlevy. Teď to tedy (snad vyjímečně) jsou dva týdny najednou.
Od pondělí do středy měl Maxík celodenní hlídání, takže měl o zábavu postaráno. Dostatek procházek a i počasí se už zlepšuje. Byli jsme dvakrát na cvičáku, kde si užil spoustu zábavy a učí se poslušnosti a hlavně pozornosti (poslušný Maxíček je, akorát nepozorný). Maxík je stále takové děťáko, které by si chtělo jen hrát. Ne tak např. Ennie - Americký stafordšírský teriér, který se Maxíkovi na cvičáku stále věší na uši a jen čekáme, kdy tam Maxík přijde k úrazu. Taky jsme se pustili do oprav škod, které Maxík napáchal a není toho zas tolik, ikdyž se pokusil proškrábat se k sousedům. Vše se ná podařilo krásně dát do pořádku s pomocí schovaných barev z původního malování a sady opravných vosků na opravu škrábanců na nábytku. Škody nevelké, zamaskované zdařile. Uvidíme, jestli Maxík ještě přidá nějaký ten vroubek.
Stihli jsme návštěvu u domku se zahradnou, takže Maxík mohl lumpačit a vyběhat se.
Další týden nám v úterý zrušili cvičák, tak jsme šli alespoň na dlouho procházku a potkali jsme spousty pejsků, se kterými se Maxík mohl vyblbnout. Panička měla celý týden dovolenou, takže Maxík měl dostatečné pravidelné venčení i pozornost. Ikdyž už vydrží bez venčení hodně dlouho (nevíme kolik, počůrat ho jen kvůli otestování výdrže nenecháme), tak určitě uvítá, když se může jít pravidelně vyčůrat a vykakat. Maxík přestává kakat při každém venčení a občas už vynechává. Takže už nekaká 6x denně, ale třeba jen 4x. Pak ale udělá o to větší mega nálož, co se sotva dá posbírat. Taky na procházkách si začíná šetřit čůrání "napak" a na delší procházce čůrá klidně několikrát - i třeba pětkrát.
Maxík dokončuje přesrsťování, takže už nepelichá tolik jako v posledních týdnech.
Maxík neodolal a kousnul si do opravené zdi a to jsme mu tolik věřili. Tak zas dostal po čumáku, aby si to zapamatoval.
V neděli půjdeme na cvičák, ale už dva dny prší, takže čekáme, že jej zruší. Pokud ne, tak to tam bude pěkná čvachtanice a Maxík pak půjde rovnou do vany. A to mu nedělá dobře. Jeho srst tím docela trpí a má pak lupíky.
Nezapomeňte zkouknout nové fotky na Rajčeti.
Maxíkovo ospalky se příliš nelepší, ale už kapeme borovou vodu měsíc, takže proceduru budeme muset už ukončit. Příští nebo nejpozději další týden nás čeká povinné očkování proti psince, takže rovnou zkonzultujeme, jestli takové množství ospalek je normální a nebo je proti tomu něco potřeba dělat.
Naučili jsme Maxíka nový povel - "popros". Sice nechceme, aby chodil žebrat a škemrat, ale zas už nás nenapadlo nic jiného, co by se ještě mohl učit. Tak mu nebudeme říkat, že takhle se chodí škemrat o jídlo (hlavně k cizím) a budeme to brát pouze jako nový cvik. Zatím má Maxík celkem problém udržet rovnováhu, obzvlášť když se na to moc soustředí. Pokud má před čumákem Lipánka nebo Pribináčka, tak dokáže na zadních balancovat ve všech možných polohách bez opory - s předníma tlapkama i jen pár centimetrů nad zemí, do klasického "popros" až do úplného vztyku na zadní a ani si to neuvědomuje a jen hltá a vylizuje kelímek.
Kromě pravidelné nálože pamlsků jsme pořídili i novou stylovou rohožku. Taky jsme pravidelně vážili a Maxík roste rekordním tempem. Za poslední dva týdny přibral vždy 2,1kg za týden, takže teď má už 25+2,1+2,1 = 29,2 kg. Asi to je tím, že od začátku měsíce má opět zvýšený příděl granulek. Naštěstí se blíží svému vrcholu a pak už zas začneme pomalu ubírat, jinak by nás brzy všechny přerostl a spapal.


16.3-22.3.2015, 25. týden (6. měsíc)
Ještě že jsme přešli na příspěvky po týdnech. Absolutně se to nedá stíhat a denní příspěvky by nás časvě vyšťavily. Bohužel pak po týdnu vždy horkotěžko dáváme dohromady, co se všechno stalo. Alespoň to je o to stručnější a vyplinou na povrch ty "zajímavější" věci, co se "nedají" zapomenout. Bez nějakých chronologických poznámek se i špatně udržuje sled událostí. Začněme tedy např. nehodami:
Nehody - je to víc než měsíc,kdy měl naposled Maxík nehodu. A to byla nehoda z "nemoci", resp. ze sežrané kostičky, která mu nešla vykakat a dostal z toho průjem, dokud jí nedostal ven. Popis nehod je u nehod, tak to tu nebudu vše líčit znova a jen překopíruju ten samý text, aby to čtenář nemusel hledat v příslušné sekci.
Nehoda č. 1.:
Max byl minulý týden celý týden s paničkou doma, která měla dovolenou. To ho zas odvyklo od toho být sám a hlavně vydržet sám doma. Proto tento týden, když zas měl vydržet, tak se nudil a nedokázal zabavit lépe než demolováním nábytku. Za vlast padla komoda. Pustil se do neodolatelně chutné dřevotřísky a nadělal z ní třísky už bez dřeva. Dobrota. Takže když jsem při poledním venčení objevil další zničený šuplík, udělal jsem hroznou chybu a napřed Maxe potrestal. Místo toho, abych ho napřed došel vyvenčit a pak se na něm realizoval, tak po prvním plácnutí novinama pře čumák spustil vodopád a lehnul si bojácně na záda a dělal fontánku. V tomto počínání pokračoval i na chodbě, tažen po zemi k výtahu a samozřejmě i ve výtahu. Venku pak už jen symbolicky učůrnul, aby se neřeklo. Musel sjem ho vzít na trochu delší procházku, aby se trochu vytřel do sucha a vyětral, protože byl zas durch promočenej a samozřejmě se mu nechtělo domu, protože vělě, co ho čeká. Mě čekalo vytírání předsíně, celé chodby a výtahu. Maxíka pak řádné pokárání. A takový to mohl být hezký den a místo toho neúměrně protahuju polední pauzu.
Nehoda č. 2.:
Nějak jsme se špatně s paničkou pochopili ohledně toho, kdy přijde domu, takže když už jsem se chystal, že s Maxem přecejen půjdu venčit i bez paničky, tak jsme jí potkali ve dveřích a Max toik nadšeního najednou nezvlánul. Začal učůrávat a v takové situaci (vítací mód - tj. když už se vítá, tak se vítá s kýmkoliv a radost se násobí) se na chodbě objevila sousedka, se kterou se běžel taky přivítat a zadělal komplet celou chodbu. Nakonec se svalil u schodů vedle výtahu a začal dělat fontánku. Při snaze dostat jej z této polohy se začal kutálet zse schodů dolu a počůral se i za ušima. Hlavně počůral krásné nové vodítko. Takže Maxík vydržel víc jak měsíc bez nehody a nakonec měl takhle dvě hned po sobě.
Tento týden jsme byli s Maxem dvakrát na cvičáku, dalo by se říct, že jako obvykle. Pomalu to začíná být previdlem. Úterý do Stodůlek, neděle Řeporyje. Už nám bylo doporučeno, ať začnem s Maxem chodit na pokorčilejší lekce a taky jsme ho již přihlásili na ucelenější sled lekcí zaměřených na nácvik poslušnosti pro složení zkoušek z poslušnsoti. Zkusíme i stopování, protože Maxíka to doma hrozně baví, hledat schované věci (pamlsky) a i venku neustále chytá stopy.
Na procházkách potkáváme spousty pejsků a Maxík se už začíná chovat spořádaněji a vyjímečně se nám ho již daří přivolat ze hry. Občas potkáme zlatého retrývra z vedlejšího vchodu, kterému je 8 měsíců a je váhově k Maxovi tak akorát a to si spolu vyblbnou neuvěřitelně. Naposled spolu blbli tak dlouho, že oba padli vyčerpáním a leželi vedle sebe natažení jak dvě mrtvoli (viz sekce povely - mrtvola).
Maxík kromě zničené komody zas škrabal zeď. Nejvíc nás nakrknul, když jsme šli na dvě hodiny na nákup a on dostal na zabavení kost z buvolí kůže. Skoro celou jí sežral, což jsme moc nechápali, jak dokázal. Ale k tomu stihl odrápat ve zdi kusanec velikosti asi tak půlky dlaně. Tím nás hrozně vytočil. Byli jsme pryč jen chvilku, měl mlsání na zabavení a ani nedomlsal do konce a musel si najít destruktivní zábavu. V takové situaci již člověk nechodí pro hanlívé slovo daleko. Nejhorší na tom je, že Max přesně ví, co udělal a že to je špatně. Pak i připadá člověku zbytečné ho trestat, protože se to asi míjí účinkem.
Taky jsme vážili a tenhle týden to Maxík nějak flákal. Tak, jak nám hezky přibral 4kg za posledních 14 dní, tak tenhle týden přibral jen 0,4 kg. Takže jsme nyní na 29,6 kg. Asi mu šoupneme odčervovací tabletky o něco dřív, aby stačily tři a nemuseli jsme dávat příští víkend čtyři. (Ne, nedáme. Budeme hezky dodržovat předepsaný harmonogram.)
Zase za týden se budeme těšit s novým příspěvkem. Haf.


23.3-29.3.2015, 26. týden (6. měsíc)
V neděli jsme byli na veterině na posledním očkování ze základní řady. Pořád jsem si myslel, že to je proti psince a ona to byla vzteklina. Dali jsme třiletou vakcínu, abychom tam s Maxíkem nemuseli každou chvilku. Stejně příští leden budeme muset na přeočkování všeho možného, ale alespoň k tomu nebude ještě další injekce navíc. Snad to tak bude lepší. Doktor nám ukázal, jak správně stříhat drápky novýma kleštičkama, které mu panička pořídila a taky konstatoval, že Maxík začíná mírně tloustnout - to jsou ty pamlsky a odměny, za které se nesnižuje denní příděl granulí. Zatím jsme tedy výrazně omezili pamlsky, ale spíš budeme odvažovat z granulí váhu pamlsků.
Ve středu jsem přišel domu zrovna když byl Maxík venku na venčení. Zavřel jsem za sebou ohrádku mezi předsíní a obývákem a když Maxík dorazil a zjistil, že jsem v obýváku, tak se pokusi ohrádku přeskočit. To se mu ale nepovedlo a zůstal viset přes orádku jako kus hadru a mrskal sebou. Protože ale ohrádka nebyla zajištěná, jen zavřená, tak se celá vyvrátila a s hrozným žuchnutím plácla i s Maxem na zem. Naštěstí se to obešlo bez zranění, ikdyž to byla hrozná rána.
V pátek ráno Maxík poprvé čůral se zvednutou nožičkou. Takže to o fous stihnul před půl rokem. Uvidíme, jak moc se mu to zalíbilo a jak bude čůrat od teď. Ještě mu to úplně nešlo a hlavně čůral na rovině, ne na žádný patník nebo strom, takže to vypadalo legračně. Počůral obrubníka půlka šla do trávy a půlka na chodník.
Na sobotu jsme byli přihlášeni na hromadnou procházku po Prokopském údolí, ale vzhledem k pátečním nočním dešťůma nevalné předpovědi na víkend, jsme procházku odpískali. Max by se akorát zasvinil. Nechali jsme nedělní cvičák, tak snad to do neděle trochu proschne. Příští týden má zase celý týden pršet 😒
Cvičák v neděli se obzvlášť vydařil a Maxík byl maximálně spokojený. Už se dokáže lépe vypořádat s divočejšími psy a i zrychlil, takže s nimi při hraní držel krok. Při nácviku poslušnosti byl Maxík vybrán, aby působil jako rušivý element a to mu šlo báječně. Pěkně se zadýchal a pak na ex vyžuňknul půl litru vody (víc jsme s sebou nebrali). Velbloud. Po cvičáku se zatáhlo a začlo pršet.
O víkendu bylo také pravidelné vážení a Maxík už překročil 30 kg. Nyní má krásných 30,4 kg.


30.3-5.4.2015, 27. týden (6.-7. měsíc)
pondělí - Max špatně snáší být sám. Pondělky proto bývají obzvlášť těžké, než si přivykne. To bývají největší škody. Jednak odvykne po víkendu být sám a druhak zapomene na tresty, protože přes víkend nezlobí a tudíž není trestaný. Asi zkusíme důzadně v neděli večer či v pondělí ráno znovupřipomínat, co všechno je "FUJ!". Tohle pondělí se Maxík vycajchnoval a dokázal hned něklik nových věcí najednou. Dokázal si rozsvítit (ano, už došáhne i na vypínač a umí ho stisknout, šikulka-zmetek). Dále pak dokázal vytáhnout šuplík od komody (měli jsme za včasu pořídit dětské pojistky) a vytažený šuplík se okousává daleko lépe než jen hrany u zasunutého. No a v neposlední řadě v šuplíku našel spoustu uložených bot. Pokud boty občas zapomeneme v předsíni na zemi, tak si jich nevšímá. Občas paničce ukradne pantofli, ale ne proto, aby jí devastoval, ale proto, aby jí šňupal. Nicméně boty objevené v šuplíku, to byl pro Maxe asi poklad, kterému se nedalo odolat. Maxík si hezky vytahal obsah celého šuplíku do prostoru a pak se dal do ničení. Zdemoloval tři páry bot. Dostal vynadáno tak jako ještě nikdy. Bohužel mám obavy, že se to mine účinkem. Ačkoliv Max ví, co je a co není správné, tak si prostě nedokáže pomoci a hold to není panelákový pes a patří na zahradu. Snad tam už brzy bude. Takhle to je zátěž pro všechny strany.
úterý - Ráno se Maxík nemohl vykakat. Koukalo mu pár cm hovínka ze zadku a on nahrbený pobíhal sem a tam před barákem a kníkal. Nakonec z něj vypadla téměř kompletní bota - řemínky, přeska, kus pěnové podrážky ze žabek, guma, kousek látky a molitan z výlně z paty kecek. Jen decentně znečištěné hovínky, takže všechno bylo krásně rozpoznatelné. Takovýma značkama tedy můžeme krásně měřit dobu, kolik trvá průchod Maxovým traktem. V tomto případě to je přibližně 20 hodin. Pokud se nějaké věci zasekávají (např. dlouhá kost, se kterou měl Max docela vážné problémy), může se čas prodloužit i na dvojnásobek. Okamžitě jsme pořídili dětské pojistky na skříň a na šuplíky, aby se tohle nemohlo opakovat. Teď jen čekáme, kdy ukousne domácí telefon, na který už došáhne, případně kdy se pustí do bund a kabátů na věšáku. Asi to raději všechno sklidíme. Ať zbytečně neriskujeme, když už se to Maxovi krátí a začne mu ostrá strážní služba na zahradě. V poledne Maxík vykakal ještě kousek řemínku a podrážky a pak už z něj padaly normální šíšy, tak snad to přejde bez komplikací a bez újmy. Musí dostat pochvlau, po včerejším výprasku se dnes choval naprosto vzorně.
středa - Maxík oslavil půl roku. Ráno byl nejmilejší pejsek na světě, poslušný, mazlivý a klidný. Vůbec nepřekážel, v klidu vždy seděl a čekal v jednom ze svých pelíšků a za odměnu dostal navíc ke snídani i nějaké pamlsky. Odpoledne to vypadalo, že se bude v trendu pokračovat. Bohužel se ale Max pustil opět do podložky pod misky a navíc nechal i nějaké nové zářezy na vestavěné skříni. Doufali jsme, že ta ujde jeho pozornosti. Marně. Naštěstí škoda zatím není tak fatální, opravit půjde, ale nesmí už pokračovat jako např. u komody, která padla za vlast totálně. Od pátku jde na zahradu a přes den už bude hlídat a nebude mít příležitost devastovat. A po žních půjde k Turkovi.
čtvrtek - Maxík byl až neuvěřitelně hodný a poslušný. Večer jsme byli na první hodině série lekcí pro pokročilé - přípravy na zkoušky z poslušnosti. Maxík, ač nejmladší v celém kurzu, všechno krásně zvládal. Poté jsme dorazili domu a Maxík se tvářil celkem unaveně. Dostal za odměnu ohromnou pamlskovou kost a odjeli jsme na nákup. Za hodinu a půl jsme byli doma a Max se málem prokousal k sousedům. Už vážně nevíme, co s ním a jak ho to odnaučit.
pátek - Panička měla půl dne volno, takže Maxíček měl plný komfort. Byl moc hodný a dokonce nechal paničku i šlofnout přes den. Trochu drze si dovolil skočit na sedačku a uvelebil se tam. Panička pořídila fotku, aby měla důkaz, protože přede mnou si to ještě nikdy nedovolil.
sobota a neděle - pravidelné vážení -> 30,9 kg (přírůstek 0,5 kg za týden). Maxík hlídá na zahradě, bez dozoru hlídá kotec, aby náhodou o samotě něco nevyvedl. Zvyká si. Byli jsme na cvičáku pro mírně pokročilá štěňátka a Maxík vše zvládal bravůrně, přestože na lekci byl nejmladší.
Vzhledem k časové náročnosti tvorby příspěvků a k zvyšujícímu se stereotypu přejdeme na měsíční report. Pokud by toho za měsíc bylo moc, tak sem příspěvek lípnu třeba po čtrnácti dnech. Uvidí se, vyplyne ze situace...
Přejeme hezké Velikonoce.

5.-30.4.2015, (7. měsíc)
Měl jsem 14 dní dovolenou a jezdil jsem s Maxem na barák. Snažil jsem se dodělávat hlavně bydlení pro nás, nicméně nakonec se dodělalo akorát bydlení pro Maxíka. Ve svém kotci má novou boudu. Větší část je ložnice, která je zateplená a Maxík jí nevyužije patrně dřív než příští zimu. V předsíňce se občas natáhne už teď. Patrně příští rok, až na to bude čas, tak boudu ještě obložíme, aby vypadala kulturněji.
Max tedy trávil na zahradě každý den přibližně 10 hodin. Společnost mu tam dělal kamarád Johny, kterého již přerostl, ale vzhledem k rozdílu věku (0,5 vs 2 roky) byly jejich hry vcelku vyrovnané a pokud Johny hodně chtěl, tak Maxíka zkrotil. Max je přecejen stále takové miminko a neumí být dostatečně agresivní ani při prosazování svých zájmů.
V době, kdy byl Maxík na zaradě sám, tak nejčastěji ležel u vstupních dveří. Občas do nich i škrábnul, což doufáme, že se rychle odnaučí. Plot zatím nedemoluje a nesnaží se dostat ani k sousedům ani ven. Nějaké ty první náznaky byly vysvětleny (potrestány) hned v počátcích, takže snad s tím problém nebude. Občas si Maxík vyleze na navezené kopce hlíny, odkud má výborný rozhled i přes plot a rozhlíží se po okolí.
Pokračujeme s tréninky jak na cvičáku tak doma a na procházkách. Maxík je velmi učenlivý a vše nové mu jde rychle a snadno. Posledně na cvičáku si vynutil přechod přes vysokou kladinu, přestože se na ní z pořátku velmi bál. Cvičáky Maxík miluje. Začali jsme i s nácvikem stopování a v tom je Maxík opravdu dobrý. V květnu proběhne Maxíkova první výstava, na kterou jsme ho již přihlásili. Pilně trénujeme i na tu. Není to jen o tom psa někam přivést a ukázat. Pes musí zvládat poměrně širokou škálu povelů a naučeného chování/postojů atp. Doufáme, že naše snaha nepřijde v niveč. A pokud Maxík nebude úplně zrovna výstavní typ (exteriér pejska lze těžko ovlivnit, prostě se nějak narodil a česáním se jeho zbarvení či tělesné proporce neupraví), tak rozhodně bude soutěžní typ. Na žádnou soutěž jsme ho prozatím nehlásili, ani nevíme, jestli jsou soutěže i pro kategorie štěňat a dorostu a nebo jestli na soutěžích jde jen o výsledky bez ohledu na věk a pohlaví - v tom případě by Maxík zatím ještě moc šancí neměl a čeká ho ještě spousta tréninku.
Po dovolené jsme začli Maxíka už nechávat na zahradě samotného. Musí se naučit hlídat a vydržet sám - raději na zahradě než doma v předsíni, kterou úspěšně zdevastoval. Ještě týden bude po většinu času pod dohledem dělníků i se psem Johnym, ale pak už mu začne ostrá služba bez pardonu a bez ústupků.
Maxík to na zahradě sám zvládá celkem dobře, ikdyž je na něm jasně vidět, že mu tam je smutno. Bohužel po týdnu osamocené služby začíná přes den už i lumpačit - povalil zábrany z palet, čímž se dostal k dešťové jímce, kam nesmí (je tam moc trčících drátů a celkově nebezpečněji než na zbytku zahrady) a bohužel se i zakousl do plotu. Za obojí dostal řádně vynadáno a byla zvýšena bezpečnostní opatření. Kolem části plotu jsme nasázeli OSB desky, co nám zbyly, takže cca půlka nejkritičtějšího místa je chráněná a zábrany k jímce jsme vystužili a lépe podepřeli. Doufáme, že se to brzy odnaučí a nebude se snažit ze zahrady nikam dobývat.
Jeden den na zahradě Maxíkovi silně pršelo a trumbera se nešel schovat do boudy a ani do kotce, kde by byl taky v poho. Místo toho celý den seděl u dveří a šíleně promokl. Přitom během deště už v kotci zavřený byl, takže musí vědět, jak tam je suprově sucho, když venku prší. V ten samý den, co zmokl, tak pak při večerním venčení udělal to, co ještě doteď nestihl. Našel lidské hovno, opravdu velké, řídké, a nenapdalo ho nic lepšího, než se v něm vyválet od hlavy k patě. Tak smradlavého psa aby pohledal. Samozřejmě to nešlo nijak utřít, hezky jse se u toho sám zadělal a pomalu jsme se štítili takového osránka naložit do auta. Maxík tedy putoval automaticky hned do vany a veškeré oblečení do pračky. Bohužel kvůli deštivému počasí předešlých dní Maxovi kkrásné načinčání a navonění nevydrželo dlouho a hned nasbíral nějaké ty bahnité šrámy. Ty nám ale vůbec nevadí, dají se snadno vyčesat a nesmrdí (narozdíl od hovínek napatlaných až do podsady).
Maxík zvládl také jednu noční blinkací nehodu. Asi na zahradě sežral něco blbého, navíc do toho pochoutkovou kost pro psy a možná mu k tomu včemu nesedl pribináček. Ale ráno ještě hezky i ukázal, kde všude se poblinkal, abychom to nemuseli hledat. Nebylo to žádné neštěstí, jeden výblitek na dlažbě a druhé dva do pelíšku, takže ten šel hned do pračky.
Poslední den měsíce Max podruhé (z pozorovaných čůrání) čůral se zdvyženou nohou. Vypadalo to, jako by měl nohu zlomenou a jako by předváděl nějakou ukrutnou křeč. Až když spustil čůrek, tak bylo jasné, o co se pokouší. Za chvilku se do toho určitě dostane pořádně a bude čůrat na každý patník jak profík.
Teď Maxíka čekají za sebou dva prodloužené víkendy, tak snad to nějak pomůže, že bude víc na očích a s námi, aby lépe přivikal hlídací službě. O víkendu opět pravidelné měsíční odčervování a za 14 dní výstava. Taky už pomalu dobíráme kapičky na oči. Výtoky z očí se hodně zlepšily a Max má akorát ráno a večer menší černé mazlavé ospalky, ale už ne zelené chrchle. Uvidíme, jestli se to vyléčilo a nebo jestli to je těmi výrůstky na vnitřních víčkách a opět se zánět vrátí a bude nutná operace (prý banální a u psů velmi častá - zbroušení oněch výrůstků na víčkách... ale až po dokončeném růstu psa).
Za měsíc opět napřečtenou.



květen 2015, (8. měsíc)
Maxík zvyšuje frekvenci čůrání se zdviženou nožičkou. Vypadá to, že za chvilku přejde na čistě značkovací způsob. Prozatím si ale stále dost často počůrá nožičky, když čůrá "na holčičku".
Jeden den, kdy byl Max na zahradě sám a pršelo, tak strašně promoknul. Moula se nešel schovat do boudy ani do kotce a vypadá to, že to odstoná. Maxík nám celý den problinkal, pšíká, dáví se a má teplotu. Vypadá opravdu stahaně, strápeně a smutně. Takže teď bude opět pár dní doma, aby se v klidu vystonal.
Bohužel doma to pro Maxíka už fakt není. Jen co mu otrnulo, tak se pustil opět do okusování zdí a komody. Takže po víkendu půjde opět na zahradu.
Nakonec jsme přecejen v úterý zajeli na veterinu, Maxík dostal injekci a nějaké protizánětlivé tlumící prášky. Udělalo se mu lépe, ale pořád ještě trochu pokašlával. O víkendu mu už bylo hej. Ukázalo se, že to nebylo z prochladnutí na dešti, ale že Maxíka nakazil kamarád na cvičáku, k čemuž se tam jeden páníček přiznal a ptal se, jestli to někdo taky neodskákal. Tak snad si Maxík udělal dostatečnou imunitu, abychom to příště nemuseli řešit např. antibiotikama.
Byli jsme s Maxíkem na klubové výstave. Fotky jsou ve fotoalbu na Rajčeti. Ve své kategorii "dorost-psi" (6-9 měsíců) získal první místo. Hlavně díky své poslušnosti a předvedení. Exteriér měli někteří pejsci lepší, Maxík nemá plně prokreslené znaky na hrudí a na hlavě, ale oslnil např. postojem a nesením ocásku, kdy ostatní pejsci se velmi hrbili a ocásky se jim stáčely do spirály. Ve vyšším věku, pokud se Maxík nedobarví, tak už asi nebude tak konkurenceschopný. I tak se ale plánujeme zaměřit spíš na poslušnost a různé dovednostní zkoušky než na výstavy, protože Maxík je strašně chytrý a učenlivý pejsek.
Začali jsme opět kapat do očíček, aby ustoupil zánět. Zlepšení bylo téměř okamžitě a zelené mazlavé megaospalky ustupují.
Pravidelně trénujeme stopování a pokračujeme na cvičáku s výcvikem poslušnosti a přípravou na zkoušky ovladatelnosti. Všechno jde Maxíčkovi na jedničku.
Na zkoušky se dá chodit až od 10ti měsíců, takže nejdřív na podzim. Ale nevím nevím, jestli by to všechno Maxík zvládnul bez pamlsků a odmněn, které jsou na zkouškách zakázané.
Maxík je už více jak dva měsíce bez nehody, takže se dá říct, že je to již bezpečný pejsek. Nezkoušeli jsme, kolik má maximum - přece ho nebudeme zbytečně trápit, ale 10 hodin určitě už vydrží. Nicméně když je pěkně, tak má pohodlí na zahradě a není nijak omezen. Za špatného počasí ho ještě necháváme doma a přes poledne venčíme, takže si rozhodně nemůže stěžovat.
Stěžovat si můžeme my, protože Maxík chytnul nový móres a zase začal požírat cizí hovínka. Dřív vždy neodolal akorát novému druhu a prostě musel ochutnat, dostal vynadáno a pak už se to dalo ohlídat. Takže troubelín má v repertoáru kočičince, psí hovínka, koňský koblížek, slepičince a i lidská hovínka (nejsmradlavější). Teď se asi tak 14 dní opět nemůže ovládnout a při venčení luxuje psí hovínka. Takže musíme hlídat opravdu ostražitě. Snad ho to brzy přejde.
Příští měsíc nás čeká další výstava a svod mladých. Report zašleme opět za měsíc. Mějte se všichni hafíkově.



červen 2015, (9. měsíc)
Maxík už pravidelně přes den hlídá na zahradě u baráku. Už se tam hezky rozkoukal a tak začíná zlobit. Okousal kus izolace (ipu) na zdi pode dveřmi (několikrát) a tak dostal. Okousává přístřešek u dveří a tak dostal (jen vynadáno - je to dočasný přístřešek). Další týden se pak ale už otrkal až moc, vyskočil si na přístřešek a pustil se do přípravy na zahradní kohoutek. Poměrně úspěšně ho zdemoloval (několikrát), takže tohle se bude muset předělat. Ani instalovaná zábrana a výprask nepomohli a po víkendu se do toho pustil znovu. Gauner.
Maxík je stále velmi rozežraný. Jeden večer tak ohryzal polínko a rozštípal ho na třísky, že se z toho pak pozvracel. Hotová fabrika na párátka.
Je to stále náš hravý bobíšek, ikdyž už má skoro 40 kilo. U popelnic jsme našli ohromného plyšáka psa, tak z toho byl Maxík v sedmém nebi. Vydržel si s ním hrát desítky minut, popotahovat ho, přetahovat se a nejraději by si ho hned odtáhnul domu.
Maxíkovo nejoblíbenější hra je přetahovaná. Přetahuje se s čímkoliv o cokoliv. Když se mu chvilku nevěnujeme, hned je u nás s nějakým plyšákem v tlamě a ňufá do nás, abychom se s ním přetahovali. Samozřejmě o plyšáky se přetahovat nejde, tak to hned vyměníme za lano nebo přetahovadlo, kterých má už Maxík nespočet (fleecové, s velkým míčkem, gumové, několik provazovo-uzlových atd.). Taky ho začlo bavit aportování, ikdyž spíš kvůli pamlskům, které dostává za odměnu. Takže občas, když má opravdu chuť/hlad, tak si na to vzpomene a donese jednu z mnoha aportovacích hraček a chce, abychom mu házeli.
Maxíček papá, roste, přibírá na váze a mohutní. Na konci měsíce už bude mít možná přes 40 kg. Teď, při posledním vážení měl 38,6 kg. Ta rychlost se už trochu spomaluje (naštěstí), ale určitě přestřelí standartní váhu plemene.
Chodíme na cvičáky, dokončili jsme poslední lekci z příprav na zkoušky poslušnosti, takže až bude Maxíkovi 10 měsíců, tak bychom to mohli pomalu zkusit. Byli jsme na první hodině agility a to bylo něco. Maxík byl nadšený. Je to strašně veselý pejsek. Moc ho to bavilo a proto jsme se hned přihlásili na další lekce.
Největší událostí tohoto měsíce byl pro Maxíka bezesporu svod mladých a tomu předcházející výstava. Maxík byl na výstavě moc šikovný a všechno mu šlo úžasně. Škoda jen, že jsme byli v kategorii sami, ale zas na druhou stranu pro mě to byl faktor uklidňující a celé to proběhlo bez stresu. Maxík skončil překvapivě na prvním místě, dostal pohár (posledně to byla medaile, takže to má takhle hezky rozmanité hned od začátku), pytel s granulema a takovou tu paštiku, co vypadá jako šiška salámu. Fotky z výstavy i další jsou opět na Rajčeti. Posudek byl tentokrát krásně čitelný a až na nedokonalost ve zbarvení a ještě v nehotovém utváření hlavy vyzněl posudek velmi příznivě. Ocenění dostal Maxík VN1 (tj. velmi nadějný, minule jen N1). Lepší ocenění v této kategorii není, takže jsme maximálně spokojení. Rozhodčímu se moc líbily Maxíkovy kyčle a hlavně zuby - krásné, čísté, silné a velké. Pak jsme čekali několik hodin na svod mladých a to bylo skoro za trest. V sobotu bylo neskutečné vedro. Těsně po svodu (po našem, byli jsme tak v polovině seznamu) začla bouřka, takže asi tak polovina lidí tam namístě musela řádně zmoknout a ti poslední mokli nejmíň hodinu. Schovat se kam moc nebylo. Posudek ze svodu je taky bez závad až na to ne úplně správně prokreslené zbarvení. Na svodu se Maxík setkal se svým bráškou. Byli to dva nejuslintanější pejskové na celém svodu a výstavě. Bylo až neskutečné, jak moc ti dva dokázali slintat. Maxík byl na svodu nejvyšší hafan (ještě spolu s jedním 1,5 letým pejskem), takže to není jen náš pocit, že je přerostlý. I rozhodnčí na výstavě se divil, že mu je teprve 8 měsíců.
Po půl roce jsme se jeli opět podívat za Káčou a Endim - pudlíci (viz fotoalbum níže). Samozřejmě když Maxík byl stejně velký jak oni, tak to bylo něco jiného než teď, když je několikanásobně přerostl. Báli se ho, takže na něj docela vyjížděli, ikdyž Maxík si s nimi chtěl jen hrát a bránit se rozhodně ještě neumí nebo nechce (naštěstí). Ale občas si spolu i pohráli, než si pudlíci uvědomili, že se vlastně mají bát a Maxíka vyštěkat.
Max byl kvůli dešťům a rozbahněné zahradě opět dva dny doma. V poledne jsem ho přijel vyvenčit a celé to proběhlo suprově. Druhý den (v poledne přijel venčit záskok) to už tak suprové nebylo. Maxík se asi nudil už moc a opět se mu podařilo dostat do komody (kterou jsme už doufali, že nemusíme zalepovat a ani koupené zábrany jsme nenainstalovali) a sežral tři boty - sandály a jednu žabku. Takže jsme vyhazovali dva páry zánovních bot. Za odměnu zůstal bez večeře. Ale nevypadalo to, že by mu to nějak extra vadilo. Své provinění si uvědomoval víc než dobře, takže vlastně ani neprotestoval a s pochopením sledoval zakázanou misku s granulemi obloženou okousanými botami.
Maxík byl na druhé lekci agility a moc si to užil. Bude to pes všeuměl. Učíme i nové triky a kousky. Maxíka všechno baví, hlavně aby se u toho dalo dovádět a nebo aby za to bylo hodně pamlsků. Už ve více než polovině případů Maxík čůrá se zdviženou nožičkou. Maxíček je náš poslušný šikulínek.



červenec 2015, (10. měsíc)
Maxík stále pravidelně přes den hlídá na zahradě u baráku. Už se tam rozkoukal a nudí se a tak zlobí dál. Sousedům ob barák utíká pes k sousedům velde nás a pejsci se snaží k sobě prokousat. Takže Maxík začíná likvidovat pletivo. Kvůli pejskovi na druhé straně jsme museli udělat dřevěnou ohradu před pletivem, aby se k sobě pejsci neprokousávali a zrovna dvakrát se nám nechce takové hrázdění vyrábět i na druhé straně pozemku, když by si utíkajícího pejska měli hlídat ti, kterým utíká. Kupodivu za sousedovic kočičkou se Maxík prokousat nepokouší.
Maxík už čůrá suverénně téměř vždy se zdviženou nožičkou. A ani nepotřebuje strom, sloup nebo patník. Čůrá s nožičkou i na rovince. Ne vždy ale udrží správný balanc a dost často si trefuje přední nohy. Občas ještě i zavrávorá a vypadá velmi komicky. Ale on se to brzy naučí pořádně.
Na Maxíka asi už leze puberta a občas se rozhodne, že prostě poslouchat nebude a tak neposlouchá. Je to sice vyjímečně, ale o to víc to pak překvapí. Jedná se hlavně o pejsky - tahání za pejskama, případně úprk za pejskama, když je na volno, a neochota vracet se. Také žraní všeho možného hnusu venku na procházkách je stále problém a Maxíka musíme důkladně hlídat.
Maxík značkuje se zvednutou nožičkou o sto šest. Rovnoměrně využívá levou i pravou stranu, tkaže nejde poznat, jestli je levák nebo pravák. Pomalu se blíží ke 40 kg. Druhé víkendové vážení v tomtoměsíci bylo už 39,8 kg. Velmi se spomalilo tempo přibírání a teď to je už podruhé za sebou jen 0,2 kg za týden. Maxík ještě nedavno byl schopný přibírat i přes 2 kg týdně, takže to je opravdu výrazné zpomalení. Uvidíme, na jaké váze se ustálí - nicméně váha přestává stíhat a buď bude muset hubnout Maxíček nebo páníček, protože pak už nebude možné Maxíka vážit v náručí na naší váze, která už nestíhá a hlásí Err.
Při venčení jsme potkali žáby a to bylo pro Maxíka opět něco nového a velmi zajímavého. Žabičky ho fascinovali a dokázal by si s nima hrát hodně dlouho. Museli jsme ho hlídat, aby nějakou náhodou nechtěl sežrat, protože u něj se nikdy neví. Naštěstí je jen pozoroval a když dlouho neskákaly, tak do nich žďuchnul čumákem nebo tlapkou a měl hroznou radost z toho, jak skáčou. Teď nám 14 dní nějak nevyšly cvičáky - některé byly zrušené kvůli vedru, na jiné jsme se ani nepřihlásili a na Maxíkovi to je hodně znát. Potřebuje někde vybíjet štěněcí energii. Přetahovat se s ním už není vůbec jednoduché - Maxík by snad utáhnul i náklaďák (rozhodně je schopný přinést si lano, že se chce přetahovat a pak strhnout člověka ze židle).
Ob-sousedovic pejsek opět utekl k sousedům a Maxík to nezvládnul. Na třech místech vytáhnul z pletiva drát (ikdyž jen decentně, cca tři oka - ale přecejen je znát, že plot je opravovaný/hrbatý) a proto zůstal bez večeře. Další den po důrazném vysvětlení, za co to je, byl poprvé na celý den zavřen v kotci. Trhá nám to srdíčko, ale spousta (snad i většina) lidí psy běžně zavírá do kotce na neskutečně dlouhé doby. Tak dnes si to Maxík vyzkoušel na cca 9 hodin. Kotec má velký, se spoustou hraček a venku hlásili deště, zahrada je rozbahněná, tak to není úplně na závadu. Snad to pochopí a přestane plot likvidovat. To poslední, co bychom chtěli, je stavět zábrany i podél této strany plotu. Bohužel další den se Maxík na plotu podepsal asi tak o stotisíc procent výrazněji, takže šel opět na jeden den do kotce. Bohužel mu pobyt v kotci nijak nevadí a nebere to jako trest. Zkusíme apelovat na sousedy, aby si psa lépe hlídali.
Zařadili jsme dva nové povely - pozdrav (pozdrav krále) a koníka. Na příkaz "pozdrav" Max přijde, sedne si a "políbí" (dotkne se čumákem) nastavného hřbetu ruky. Něco na způsob "rukulíbám". "Koník" znamená, že Max člověka napůl podejde zezadu mezi mírně rozkročenýma nohama a zůstane stát připravený, jako kdybychom chtěli nasednout a jet na koníkovi. Oba povely Maxík zvládnul přibližně do pěti minut na čtyři pamlsky. Teď stačí jen opakovat a utužovat, aby je nezapomněl. Není co vylepšovat, provedení je přesně podle zamýšlených představ a v tomhle ohledu má Maxík oromnou pochvalu. Ani nestíháme vymýšlet další alespoň trochu užitečné smysluplné povely. Povelu "pozdrav" předcházel nácvik "dotkni se" a "čumák". "Dotkni se" je dotknutí se nastavené otevřené dlaně v libopvolné pozici a "čumák" je dotknutí se čumákem vybrané značky - v našem případě jsme používali poznámkový lepící papírek, který jsme přendavali na různá místa. Toto se dá použít jako předpříprava např. k povelu "rozsvíť/zhasni" (pokud jsou vypínače v dosahu psa), popř. "zavři dveře" (čumákem, pokud to není moc těžké a jde to snadno) apod.
Rozšířili jsme povel "koník" na povoel "jedemééé" kdy maxík se vydá v pozici "koník spolu s "jezdcem" směrem vpřed stejným tempem. Taky jsme se naučili slalom mezi nohama (povel "slalom" již máme zabraný na statický slalom kolem rozkročených nohou, tak toto jsme pojmenovali "mezi") za chůze, což u takhle velkého psa vyžaduje vysokého člověka a chůzi vojenským krokem. Maxík není na tyhle cviky konstitucí nejlepší kandidát, nicméně kvůli tomu ho nebudeme o tyhle cviky šidit. Na agility s ním taky chodíme, protože se mu to líbí a je jasné, že s jeho rozvahou a děláním věcí pro radost a protože chce, nemá šanci proti menším, nabuzeným a vyloženě psychotickým pejskům, kteří lítají až nepochopitelně ryhle, jako by byly naspeedováni nějakým dopingem. Na posledním agility cvičení Maxík vběhl do tunelu a jaksi se zapomněl skrčit. Takže do tunelu vběhly nohy a hlava zůstala venku nad tunelem. Maxík je hroznej srandista a skoro pokaždé vymyslí nějakou takovouhle ptákovinu a má z toho ohromnou radost - stejně jako všichni okolo.
Udělali jsme v plotu díru a most, aby se ob-sousedovic pejsek Biegel Amálka (asi?) mohl za Maxíkem dostat tam i zpět a pejskové nemusí likvidovat plot. Amálka sousedům stále utíká a u Maxíka je několikrát denně. Fotky snad budou brzy na Rajčeti, pokud paničku přemluvíme, aby je tam dala. Zatím má už zpoždění i za minulý měsíc, tak snad to brzy napraví. Maxík se od Amálky nechává likvidovat a naopak Amálka se raději vždy utíká schovat, když do ní chce Maxík ňufnout. Nejlepší schovka je pod prknem-vchod do baráku, u kterého byla kdysy hromada písku. Tu Maxík už rozprostřel doširoka dodaleka, takže teď se tam Amálka zakope a Maxík jí vyhrabává. Taky už přišli na to, že je hrozná sranda běhat s hadrem, kdy jeden honí druhého. Přetahovat se jsem je ještě neviděl. Trošku se bojím, aby Amálka nezačla Maxíkovi odnášet hračky - má jich na zahradě poměrně dost (kolem deseti) a při ceně v průměru 100 Kč za kus by to byly drahé návštěvy. Koncem měsíce už Amálka ráno seděla u plotu a vyhlížela příjezd Maxíka, takže dováděli hned od rána.
Vážení Maxíka začíná být čím dál složitější a méně přesné. Udržet v náručí 40 kg pejska, ikdyž je hodný a poslušný a příliš se nemrská, je už docela složité a ne vždy si s tím váha poradí, aby z ní vypadlo rozumné číslo. Koncem příštího měsíce nás čeká mezinárodní výstava, kde bude Maxík již v třídě mladých. Také plánujeme, že by Maxík už zůstal na zahradě i přes noc - samozřejmě pod dozorem. Pro tento měsíc je to snad všechno a pokud jsme na něco zapomněli, tak snad si do příště vzpomeneme. Opět za měsíc načítanou.



srpen 2015, (11. měsíc)
Amálka je čím dál otrkanější a když necháme volný vchod do domu, tak si pro Maxíka dojde až do obýváku. Nevýhodu to má tu, že se při vítání vždy počůrá. Takže jsme už nesčetněkrát vytírali, což moc dobře z nasákavého betonu nejde (podlahy ještě nemáme položené). Aby Amálka ukázala, že je fakt pes otřelý, tak nám začla trhat i krycí fólie ze dveří - dobromyslně jsme nechali pejskům otevřeno do dílny, aby se měly kam schovat před vedrem a Amálka se takto odvděčila. A i loužičku v dílně pustila - tam jsme s tím trochu počítali a vystlali jsme podlahu kartony, ale pejsci se napřed poňufali, kartony rozházeli a až potom Amálka trefovala volná místa přesně mezi kartony. Hrozná bžunda předpokládám. Poslední den jsme načapali Amálku, jak se snažila odtáhnout přetahovací lano s bambulema na konci, za které se přetahovadlo naštěstí v plotě zaháklo, takže ke škodě nedošlo. Nicméně Amálka si podepsala ortel a odteď veškeré ztracené hračky budou dávány za vinu Amálce. Smůla Amálko.
Maxík pokračuje na lekcích agility na cvičáku. Dráhu probíhá jak otřelej profík a jde mu to fakt skvěle. Teď o víkendu byla dráha předimenzovaná tunely, což Maxíček nemá moc rád, on raději hopsá. Takže když pak nakonec měl skočit přes tři překážky do zatáčky, tak zatáčku jednak nevybral a druhak skočil tak vysoko, že se nabodl až úplně na vrchop bočnic. Klokan. Vypadalo to hrozně a měli jsme o něj hodně obavy. Maxík udělal salto a pěkně sebou plácnul. Naštěstí se mu (snad) nic nestalo. Byl trochu v šoku, ale nekňukal a ani na prohmatání nic neříkal a večer i druhý den vypadal naprosto spokojeně.
Pokračujeme v lekcích agility a zašli jsme opět chodit na nově vypsané lekce, tentokrát místo Štěňátek mírně pokročilých, tak už na dorost. Tam se sejdou častěji pejsci, které Maxík nezalehne, takže si s nimi může hrát bez obav majitelů druhých pejsků. Tyhle lekce si užívá asi nejvíce.
Konec měsíce jmse završili mezinárodní dvoudenní výstavou psů v Mladé Boleslavi, kde se sešlo přes tři tísíce psů všech plemen a věkových kategorií. Hovíků bylo 41 a v katehorii mladých bylo s Maxíkem celkem 5 pejsků. Bohužel tento víkend byla neskutečná vedra a Maxík se nám trochu upekl. Nebyly jsme vybavení jako ostatní soutěžící různými stany, přenosnými kotci, klíckami a dokonce ani slunečníkem a na ploše stadionu, který byl rozparcelován na jednotlivé výstavní kruhy, se stín najít nedal. Takže bohužel tentokrát jsme to projeli na plné čáře. Kromě nezvládnuté přípravy v zázemí by se daly najít i další faktory, například to, co z jinak pozitivního posudku rozhodčího, bylo i podle rozhodčího hlavní příčinou neúspěchu a co nám bylo od začátku jasné - Maxík nemá správné zbarvení. Maxíček, ikdyž je to náš miláček a pro nás je to nejvysmátější a nejhezčí pejsek na světě, tak se patrně (i přes podávané výživové doplňky) neprobarví přesně podle standartu plemene a pokud vedle něj bude stát pes správně zbarvený, tak je hold Maxík bez šance.
Nicméně stále ve mě hlodají trochu pochybnosti, že jsme nemuseli skončit tak fatálně, kdyby Maxík nerezignoval. U předvádění nevydržel ani sedět a neustále si lehal. Stalo se něco nepředstavitelného, když ho ani nezajímaly pamlsky, resp. sýr. SÝR! Pro Maxíka mana nebeská. S těží jsme sotva zvládli odběhnout a přiběhnout k rozhodčímu a pozornost Maxíka byla úplně mimo. bylo to trápení jak pro mě tak pro Maxíka. Navíc ani já se nestihl úplně připravit a když jsem se převlékal, tak už nás volali do kruhu, tak jsem ani nestihl nahodit komplet oblek a běžel jsem bez saka a v obyč botech. Splavený jsem byl možná víc než Maxík a nervozita určitě taky byla znát i na mě. Rozhodně se nepřenášela na Maxíka, ten nervozní nebyl, ten byl apatický.
V takovém množství psů to běželo jak na výrobním pásu, opravdu rychle a rozhodčí se moc dlouho nerozmýšlel a psy měl poskládané na pořadí opravdu rychle. Neházíme ale flintu do žita, ještě to někdy určitě zkusíme (rozhodně ne teď, na Mezinárodce v Praze, to by smysl nemělo), ale asi až Maxík trochu zesílí (trochu se mu prokrucují a vytáčí do stran přední nožičky) a zestárne (teď byl úplně na spodní hranici své věkové kategorie a to bylo také dost znát). Budeme doufat, že se snad ještě i trochu dobarví, ale s tím už moc nepočítáme.
Po výstavě jsme šli ještě okolo stadionu projít výstavní stánky, abychom pořídili na Maxíka nové náhradní díly (např. přenosnou látkovou misku na vodu, napájecí láhev s pítkem, hračky, pamlsky, náramník na výstavní čísla, vhodnější výstavní vodítko (pevnější a kratší) a další věci. Jak byl Maxík upečený, tak prostě neposlouchal a nešel. Vždy úplným násilím nás zatáhl někam do stínu, kde se rozplácnul a nešlo s ním hnout. A to doslova. Když nám v polovině okruhu zalezl pod karavan, ve kterém se čepovalal zmrzlina, tak jsme byli ztracení. Maxík zůstal ležet v nepřístupném místě nejmíň čtvrt hodiny a nereagoval ani na pamlsky, které jsme mu dávali přímo pod nos. Nechal je ležet před čumáekm. Nakonec jsme ale vše zvládli a všichni hrozně unavení šťastně dorazili domu a prospali zbytek dne.
Tenhle měsíc byl až na svůj závěr trochu monotónní a nejzajímavější byla asi pozorování, jak si Maxík hraje s Amálkou. To se dá jen špatně popisovat a videa jsme nepořizovali. Do konce roku nás čekají ještě dvě menší výstavy, jedna v září, jedna v říjnu, obě v Praze na Divoké Šárce u koupaliště Džbán.
Maxík vstupuje do posledního měsíce svého prvního roku života. Začne plně zastávat svou hlavní funkci hlídače a ikdyž ho budeme udržovat tréninkem a cvičákama ve střehu, tak přecejen asi ubyde počet zajímavostí, o kterých by se dalo (zajímavě) psát, takže asi přejdeme na reportování jednou za čtvrt či za půl roku. Pro tuto chvíli se tedy loučíme a za měsíc opět na čítanou.



září 2015, (12. měsíc)
Maxíček nám na výstavě na Džbánu 5.9. udělal radost. Ikdyž nebyl úplně ve formě a cukala s ním puberta, tak dostal ohodnocení výborný 1 (výbirný je nejlepší možné ohodnocení ve třídě mladých, když nepočítáme tituly, a 1 znamená pořadí. Vzhledem k tomu, že byl v kategorii sám, tak 1 se očekávalo, ale mohl dostat třeba jen VD - velmi dobrý a nebo i hůře. I tak tam někteří pejsci dopadli).
Výstava to byla moc pěkná, komornější, 290 přihlášených psů, v krásném prostředí a protože každé plemeno a věková kategorie má svou vlastní kategorii a hodnotí se pořadí prvních 4 psů, tak vlastně vítězi byli úplně všichni (až na dvě vyjímky, kde jsem našel, že v kategorii bylo 5 psů, ale i tak pořadatel sliboval cenu pro každého). Nikdo neodcházel smutný nebo příliš zklamaný.
Povzbuzeni úspěchem jsme Maxíka přihlásili ještě na jednu výstavu v říjnu, takže ho čekala výstava 3.10. opět na Džbánu a ještě tedy nově 4.10. v areálu Rychety, kde měl Maxíček svod mladých
6.9. jsme s Maxíčkem byli naposledy na jeho poslední lekci na cvičáku vůbec. Maxíček si jí náramně užil a opět se předváděl, když například z Áčka seskočil úplně z vrchu a vypadalo to jako let Supermana. Pěkně si natloukl předloktí na obou tlapkách, ale do pěti minut to rozchodil. Dokonce už i tunely zvládal s menším odporem, resp. s větším nadšením, než obvykle a začaly se mu více líbit. A to i přeto, že nám již přerostl standard plemene, který je 70 cm v kohoutku, a měřil již 72 cm (měřeno na výstavě).
Bohužel, pak se stala velmi tragická událost. Museli jsme Maxíkovi sebrat zahradu, protože započali zateplovací práce na domě. Provizorní plot, který Maxíka spolehlivě půl roku držel na zahradě bez náznaků problémů, jsme museli šoupnout kolem kotce, aby byl kolem domu prostor. Nechtěli jsme Maxíka zavírat výhradně do kotce, protože bychom to považovali za trápení, že se nemá ani kam jít vyčůrat a vykandit. Maxík i tak nekonal potřebu ani ve výběhu. Asi ho považoval za přiliš malý (cca 5x5m) a vždy vydržel celý den a čůral vodopády na louce po našem příjezdu a i hovínka si schovával na večer.
Bohužel ve čtvrtek 10.9.2015 se Maxík rozhodnul, že ve výběhu nezlstane (kdyby se rozhodnul u jakéhokoliv plotu, tak ho plot nezadrží, leda snad ten zamčený kotec) a z výběhu se prokousal. Samozřejmě si budu navěky vyčítat, že jsem mohl něco udělat lépe, že jsem ho přecejen měl zavírat do kotce, že jsem měl přijet o hodinu dříve a možná bych ho ještě zastihl....
Maxík zmizel. V pletivu vytrhal tak velkou díru, že by se do ní vešel 5x, proto jsme měli podezření, že mu někdo pomohl. Přece proč by dělal tak velkou díru, kdyby chtěl ven? Každý pes hrabe, trhá, ničí atd. jen do té míry, aby se jen tak tak protáhnul a to mu stačí. Tím otvorem bych prolezl i já dvakrát a to mám přes metrák. Po neúspěšném prohledání okolí jsme zalarmovali policii, kteří ochotně a rychle přijeli, prohlédli výběh, vše sepsali a slíbili propátrat okolí. Ještě v noci jsme natiskli letáky a do tří do noci jsem polepoval vesnici a prohledával i okolí a přilehlé obce.
Maxík měl u dveří i v kotci nachystané granulky, které jsem chodil co půl hodiny kontrolovat, jestli nemizí. Procházel jsem všechny ulice, otevřená staveniště, přilehlá pole, vše...
V práci jsem si vzal dovolenou, abych mohl Maxíka přivítat, jakmile se objeví. Jezdil jsem několikrát po trase od baráku k paneláku, jestli se náhodou nevydal na cestu do přespávacího domova a nebo ráno naopak zpět do denního domova. Vytiskl jsem další letáky a když jsem začal s jejich výlepem s tím, že začnu od jedoho konce obce k druhému, tak jsem Maxíčka, bobíška našeho, našel :,-(
Maxík byl odhozený do hlubokého příkopu u silnice. Ještě v obci, přesto je jasné, že auto, které ho srazilo, jelo brutálně rychle. Jelo směrem ven z obce a až poté mi došlo, že od poslední křižovatky (do naší ulice), k místu, kde ležel Maxíček, se táhne stopa ze střepů z reflektoru. Největší kusy cca 10x10 cm ležely v křižovatce a postupně se zmenšovali a drobili, jako by tvořili šipku přímo k místu, kde ležel Maxík odhozený do škarpy. Žádná brzdná dráha. Jen střepy v délce 20m. Jestliže někdo nabere a odhodí 43 Kg psa do vzdálenosti 20m, tak musel jet jako šílenec. Maxík měl zlomenou páteř a přeraženou čelist. Doufáme, že byl hned mrtvý a netrpěl.
Ještě než jsme zjistili, co se stalo, tak večer jsme to obrečeli, v noci jsme to obrečeli, přes den jsme brečeli jak želvy a když jsem Maxíka našel, tak jsem se zhroutil. Je to neskutečná tragedie. Zoufalství, smutek, výčitky svědomí a přemýlání co by kdyby. Člověku se vůbec nechce dál. Je to beznaděj. Ztráta milovaného a milujícího člena rodiny. Tím, jak jsme ho odchovali v bytě, tak jsme s ním byli přes den i přes noc nonstop. Byt jsme Maxíkovi kompenzovali o to větší péčí na cvičácích a jiných akcích a tím se s ním o to víc sbližovali. Smutníme, pláčeme.
Teď nás čeká ještě několik hodně těžkých kroků a rozhodnutí, jako např. jestli Maxíčka pochováme u domu nebo odvezeme na veterinu. Setřídit, vyčistit, opravit a uložit hračky pro budoucího pejska (který byl již v plánu, aby Maxík měl parťáka) - to bude moc těžké a asi bude pak i hodně těžké je znovu vybalovat. Posbírat všechny zásoby pamlsků, krmiv a odměn a odvést je někam do útulku, aby tyto věci v řádu za několik tisíc nepřišly nazmar. Kompletně uklidit a nějak naložit s veškerými Maxovými věcmi. Se vším se vyrovnat a smířit.
Patrně již nebude další příspěvek. Maximálně doaktualizujeme fotky na rajčeti a web půjde k ledu. Je mi to neskonale líto, že tyto stránky končí tak brzo. Dal bych všechno, aby tu byl Maxík s námi. Žádný další pes už nebude takový jako Maxíček a ani to vzhledem k okolnostem nebude možné. O jeden den vrátit čas....